Já píši na svůj blog už devátý rok. Kolikrát jsem si myslela, že už bych měla končit, nebo aspoň nepsat tak často, ale jsem tak ukecaná, že mi to dosud vydrželo a navíc jsem stále něčím mile překvapovaná.
Našla jsem tu spoustu přátel, na které myslím hodně často a s některými jsem si opravdu hodně blízko. Poznala jsem tady jednu blogerku ze sousedního města a tak jednou až dvakrát za rok se scházíme. Je nám spolu dobře a zrovna tento týden máme naplánované setkání.
Mám tady také některé kamarádky z blogů už pár let, jsme si věrné a dokonce tak blízké, že si občas uděláme radost a s jednou jsem se seznámila osobně až na Moravě a kdyby to vyšlo ještě, budeme obě rády. Už je pro nás taky běžné si vyměňovat dárečky. Samozřejmě si nejen voláme, ale i skypujeme.
Pak je tu taky moje velmi milá a věrná blogerka, která mi občas taky zavolá. Jako třeba když jsem byla v nemocnici, potěšila, ozvala se a dokonce mi zavolá někdy jen tak. Jako třeba včera. Prý k ní chodí komentovat jedna, která bydlí v našem městě, jestli ji neznám. Ne, naše město má cca dvacetsedm tisíc obyvatel, to by byla velká náhoda. Ale já si tu její komentátorku a blogerku našla, vyměnily jsme si emaily, už o sobě víme a domluvily jsme se, že se někdy možná i setkáme, Proč ne, že? Mám lidi ráda.
Poznala jsem taky spoustu ostatních žen, které ani neblogují a přesto jsme ve spojení. Poradí a ochotně, pošlou různé rady a návody, které potěší.
Ještě mám jednu – troufnu si ji nazvat kamarádkou – která sice svůj blog nemá, ale ten můj pravidelně navštěvuje a dokonce si často vyměňujeme emaily. Víme toho o sobě dost a slíbily jsme si, že se určitě někdy (brzy) setkáme. Je sice zdaleka, až ze Šumavy, ale věřím, že to vyjde. Je to moje jmenovkyně a zrovna dnes na ni už od rána myslím. Má takové krásné půlkulaté narozeniny a jsem taky ráda, že jsme se našly.
Pak mám už taky pár let jednu moc hodnou a milou známou, kterou jsem si na dálku adoptovala jako dceru. Ona už rodiče nemá a je občas ráda, když si může popovídat, nechat si poradit a tak.
Je to opravdu příjemné, když víte, že není zbytečné to moje povídání. Občas si taky vzájemně s některými uděláme radost tím, že si něco pošleme jako dárečky a jsme šťastné. Aspoň já to tak vidím.
Vám všem, kteří ke mně chodíte na blog, děkuji na milé návštěvy a doufám, že mi to ještě chvíli tady mezi vámi vydrží. Krásný den vám přeje Ježurka