Zapomněla jsem včera, že nám přál krásné Vánoce s Laděnkou i její kocourek Flori.
Dnes míváme velký den. Na oběd vždy přijede dcera s vnoučaty a hned brzy po obědě přijede i syn s rodinou. Krůta bývá už hodně let. Ta byla rozpečená, tak ji manžel přendal do trouby dopéci, dali jsme vařit krůtí vývar, játrovou zavářku jsem měla hotovou na mrazáku a domácí nudle jsem zvládla před zraněním. Nic, co bychom my dva nezvládli. Já momentálně lazar a manžel absolitní ne – kuchař. Maso jsem do polévky obírala jednou rukou a nějak i nakrájela, bylo opravdu měkké. Zavářku protlačil manžel přes hrubší síto a v podstatě jsem měla vystaráno. Dcera přivezla doma uvařené výborné zelí a bramborové knedlíky, pak to všecho přihřála a naservírovala. Manžel mi pokrájel knedlíky i maso a šli jsme ke stolu, který prostřely děti.
Pochutnali jsme si všichni a na nádobí nastoupil manžel, dcera a vnučka. Já nic, já muzikant. Pak se dostavili ostatní Hujerovic a zasedli jsme všichni ke stromečku, aby se i u nás rozdávaly dárky. Nechyběla ani malá Wallimka, které se u nás hned zalíbilo.
Dárečky jsou všude.
V pokojíčku u stromečku.
Už je rozdáno a pomalu i rozbaleno, je klídek, přesuneme se do obýváku.
A už je tu Wallinka. Se všemi se pomazlí,
A
taky seznámí,
vyfotí s děvčaty, ale Terezka se za ni vtipně schovává,
manžela vyzuje z pantoflí, aby byla legrace
pak se nechává podrbat od vnuka
oběhne všechy kolem
aby unavená zalehla do svého vánočního dárku, který našla u nás pod stromečkem
a za chvilku spinká, zatím co my si vedle dáváme přípitek na zdraví, hlavně prý to moje a také kafíčko.
I PŘES MOJE ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY TO BYL KRÁSNÝ SVÁTEČNÍ DEN, ZA KTERÝ VŠEM DĚKUJI. Ježurka