Před týdnem jsem si objednala u doporučeného dodavatele moje stomické pomůcky. Vím, jaké jsme měli trápení s tou první várkou, když jsme je požadovali v lékárně nemocnice v Mostě.
Tak jsem věřila, že přijdou obratem, a když jsem zjistila, že nic zatím nepřišlo, tak jsem si zjistila internetovou adresu dodavatele a poslala tam v sobotu email s tím, že ho hned v pondělí najdou. A povedlo se. Byli tak solidní, že mi odpověděli ihned dnes ráno a navíc zjistili, že : balíček mi poslali ihned a v pátek 29. 9. mi prý byl doručen Českou poštou na moji adresu, ale nebyli jsme doma, tak prý mám balíček na poště. No super! Ale pošta ani muk. Denně jsem dopoledne doma, musím kvůli sestře, která chodí na převaz.
Dnes hned poté, co odešla sestra z Domácí péče, tak jsme se vydali s manželem pro pár drobností do supermarketu, kam jede autobus a odtud jsme jeli zpět o stanici dál na poštu, kde by měl být požadovaný balíček. Stomické pomůcky jsem měla už jen na týden a nechtěla jsem zase prožívat nervy, kdyby došly.
Na poště mi balíček bez řeči vydali, i když jsem neměla upozornění o uschování zásilky a pak jsme jeli domů.
Přišli jsme k polednímu, oběd jsem jen ohřála, najedli se, dali si chvilku odpočinek a znovu jsme se vydali na cesty. Tentokrát jsem šla na ORL, kde jsem nebyla asi čtyřicet let, ale už mám víc jak tři týdny rýmu, takovou tu vodovou, spreje nepomáhají a když si lehnu, nemohu dýchat a tak ani moc spát.
Bála jsem se, že mi doktor řekne, co tam chodím s obyčejnou rýmou, ale byl příjemný, dokonce vtipný, že jsem se i pobavila. Předepsal mi tabletky a další spray, ještě si mám stříkat do nosu mořskou vodu a za měsíc přijít na kontrolu.
Tak tady jsem byla úspěšná, aspoň doufám, že to pomůže.
Když už jsme byli u nás pod kopcem na středisku, tak jsem si řekla, že to zkusím se zeptat u jedné praktické doktorky, jestli by si nás nevzala do péče. Přece jenom tady to máme pět minut cesty a dolů do chemičky to sice taky není tak daleko, ale už těžko zvládáme těch hafo schodů, které vedou podchodem z tramvaje na středisko.
Sestřička zrovna stála mezi dveřmi a diskutovala s nějakou pacientkou, tak jsem se jen zeptala, jestli přibírají nové pacienty, že bychom měli s manželem zájem. Prý máme chvíli počkat, že se koukne a zeptala se, kde bydlíme. Když jsem řekla nahoře na kopci, bylo to velké plus. Za chvíli vyšla i s doktorkou a vzali nás oba. Hned si nás zaevidovali a teď to máme opravdu, coby kamenem dohodil. Doktorka i sestřička byly příjemné, takové normální, zkrátka jsme měli s manželem moc dobrý pocit.
Spokojená, i když trochu unavená, jsem přišla domů-