Vidím to na sobě a mém okolí, jak nám ubývá sil, často jsme po nemocnicích, tak pomalu ale jistě musím likvidovat věci, které už jsou pro nás zbytečné.
Když jsme jezdili za starých blahých časů do ciziny, hlavně na poznávací zájezdy, tak jsme si vždy na památku přivezli nějaký suvenýr a vždy, když jsem z nich odstraňovala prach, tak jsem vzpomínala a všude jsme byli spokojeni.
Teď už je na čase pomalu tyto suvenýry likvidovat. Jen je mi líto je jen tak vyhodit do popelnice. Myslíte, že to někdo sbírá? Třeba bych někomu udělala radost. Proto se ptám a zkoušela jsem ty moje suvenýry vyfotit, i když ne jeden po druhém, protože se mi to nechtělo (mimo sezónu – tedy úklidovou) vyndavat zpoza skla.
A taky musím přiznat, že zatím opravdu nemíním likvidovat mou sbírku ježků, tak by bylo kousek místa, které už je všechno ježky zaplněno. Ale myslím, že jako celek by si tu sbírku jednou určitě někdo rád vzal.
Ještě v dalším kole budu likvidovat hifi věž, která má nejen rádio a CD přehrávač, ale i gramofon a přehrávač na kazety. A k tomu samozřejmě mám dost hudebních nosišů, ale co s tím? Nám už stačí rádio a televize. Tak uvidím, co s tím provedu. Ale teď vám ukáži moje suvenýry z ciziny.
V Itálii jsme si koupili koloseum, v Holandsku větrný mlýn a koráb, a v Paříži Eifelovku
Zde jsou v popředí dřevěné lžíce ještě z tehdejšího SSSR )jsou selkem čtyři), které mi přivezla dcera ze stáže, vzadu vlevo je suvenýr ze Španělska a vedle ze San Marína
Na dalšíí fotce je vpředu krabička na šperky také ze SSSR od dcery, za ní není cizina, ale Praha, tam jsme byli opravdu hodně často a rádi
Zde jsou ještě jednou vidět už popsané suvenýry a vpravo oba suvenýry jsou z Bibione, kde jsme byli s dětmi a vnoučaty, když byla malá, hodně často.
Toto je opravdu krásný památeční kousek, myslím tu slánku. Tu mi přivezl syn , když byl ještě ze školy na prázdninách v tehdejší Jugoslávii.
Tady se zase někdteré suvenýry opakují, protože jsem to fotila rovnou, ale úpkně vzadu je památka až z Jalty, kde jsme byli s manželem dávno, dávno již tomu, Bylo to v roce 1986. Ta tužka asi už psát nebude.
Vlevo je originál ručně malovaný obrázek z Itálie, vzadu za ním takový set něco jako karafa a šest štamprlátek, vše je kovové a ještě vedle je kulatá památka z Kanárských ostrovů, kde jsme byli s manželem v roce 1992.
Vzpomínky jsou to krásné, ale stejně by to asi jednou skončilo v kontejneru, protože nevím, k čemu by to komu bylo, ale co kdyby to někdo třeba sbíral, tak se raději zeptám.
Vzpomínky nám zůstanou a nějaké fotky máme též, tak to stačí. Všem přeji krásný zbytek neděle. Vaše Ježurka