Včera odpoledne jsme nebyli doma. Přijela pro nás švagrová s neteří a odvezly nás do Mostu na hřbitov. V březnu zemřel manželův bratr a včera měl vsyp na mosteckém hřbitově.
V první řadě se přiznám, že jsem o tomto obřadu nikdy neslyšela, tak jsem nevěděla, co nás čeká. Byli jsme v té části hřbitova, kde nebyly normální hroby, ale takové ohraničené čtverce, kolem dokola byly uličky, do jedné se dávaly květiny a do druhé svíčky. Těchto ohraničených čtvrců tam bylo dost. Uvnitř byla vyhloubena jamka, uprostřed byla postavena švagrovo urna, přikrytá černým přehozem. Obřad byl krátký, paní tam řekla pár slov, ve kterých bylo o zemřelém pouze jméno a nic osobního, pak tam pán nasypal popel z urny do jamky, kam dodal hlínu a nahoru vrátil vyloupnutý drn i s trávou. Takže povrch byl zase zakrytý a švagrová dostala napsaný průsečík bodu a) i bodu b), tedy dvě čísla, která ukazovala vzdálenost, jaká je od strany čtverce z obou stran. To bylo všechno. Nejhorší aspoň pro mne byl okamžik, kdy byl popel z urny vsypán (proto vsyp) do otvoru v zemi a mne okamžitě napadalo rčení: „Člověče věz, že prach jsi a v prach se obrátíš!“
Smutné, co jsme tady na tom světě, ale ještě se dokážeme na sebe mračit, hádat se a ubližovat si. PROČ?
Pak nás vdova pozvala všechny do restaurace. My jsme s manželem ani nechtěli jít, ale švagrová na tom trvala. Pak jsme byli rádi, že jsme šli, protože to bylo moc krásně. Dali jsme si všichni jídlo, byl přípitek sektem a pak si každý mohl vybrat co chtěl.
Bylo nás tam devět, sedm rodina a kamarádka švagrové a kamarád a spolužák už ze ZŠ švagra. Seděli jsme tam dvě hodiny, byli jsme v restauraci Pohádka, měli jsme sami salonek, semlelo se tam všechno možné, vážné i humorné situace ze života nejen zemřelého a jeho ženy, ale i nás ostatních. Proto jsme byli chvílemi jako počasí. Napřed smutek a slzičky, ale později i smích. Protože jsme s manželem našeho synovce ani neteř dlouho neviděli, jsou dospělí, mají své rodiny a bydlí mimo město, tak jsem je požádala, zda si je mohu vyfotit. Souhlas jsem dostala a neteř si pak vyfotila i mne s manželem s tím, že fotku pošle i naší další neteři, dceři od už déle zemřelé sestry manžela a švagra, která bydlí v Německu, je tam provdaná.
Synovec a neteř. Bylo nám s nimi moc dobře.
A taky jsem si musela vyfotit i švagrovou, které za vše moc děkujeme.
Co mám povídat, odjížděli jsme plni dojmů, pod tíhou nich jsme pak nemohli večer ani usnout.
Věřím, že se brzy opět uvidíme jak se švagrovou, tak s jejími dětmi, všechny jsme k nám pozvali na návštěvu a oni všichni slíbili, že určitě přijedou. Dokonce jsem měla takový šikovný nápad a už teď jsem řekla synovci, až tady jednou s manželem nebudeme, aby si vzal celou naši sbírku ježků. Jednak se mu líbila už v době, když jich bylo pár a pak v naší rodině žádný jiný JEŽEK není a já bych měla radost.
Po krásně stráveném odpoledni vám všem přeji hezké odpoledne a také víkend. Vaše Ježurka