Včera jsem měla pracovní plán a opravdu výjimečnou chuť do práce. Sil už tolik nebylo, ale snažila jsem se a hlavně jsem to nevzdala.
V neděli nechodíme po ránu nakupovat, k obědu jsem dělala jen řízky, ty jsou raz dva, tak jsem si řekla, že budu dělat něco, co mi vždy nejde a hlavně už mi nic nejde tak rychle.
V sobotu jsem vyprala normální prádlo, venku bylo krásně, tak to taky brzy uschlo a tak jsem v neděli hned po ránu začala tím, že jsem svlékla potah z gauče tady v pokoji, všechny polštářky, které mám na obou pohovkách (mám jich na obou celkem 15) a hodila vše do pračky. Ještě předtím jsem tam dala vyprat ručníky i utěrky. V čase, než se všechno vypralo, tak jsme vyluxovali oba gauče a důsledně, já provozuji ležing tady v pokoji a manžel v obýváku, tak jsme si každý vyluxovvali ten svůj.
Pak přišli na řadu plyšoví ježci. Čtyři sedí na vršku pohovky tady v pokoji, dva jsou v obýváku a tři sedí u náš v posteli v ložnici.
To jsou kamoši tady vedle, tedy v pokoji, kde jsem nyní
Ježečci v obýváku
a tihle s námi spinkají.
Než jsem je všechny vyluxovala, taky mi to chvíli zabralo.
Pak jsem uvařila a mezitím mi uschlo prádlo, tak jsem zase všechny polštářky i potah povlékla a už jsem pak opravdu nic nedělala. Dnes budu ještě večer u televize žehlit zbytek prádla za ty dva dny.
Neberte to, prosím, jako chlubení, já jsem ráda, když aspoň někdy mi jde něco pořádně od ruky.
Dnes mám ještě jinou práci, sousedka mi včera poslala z chalupy zase dvoje vajíčka a k tomu troje domácí tepláky na zkrácení. No, naštěstí mi tato práce nezmáhá a ani mi nevadí. Tak jdu do toho a vy se mějte všichni krásně sluníčkově. Zdraví vás Ježurka