Po prodlouženém víkendu jsme začali zase normálně. V pondělí jsem byla objednaná na pedikúru a hned v úterý ráno jsem už zase musela ke kadeřnici. Musela jsem se nechat před cestou zkulturnit.
V pondělí se vydala k mamince zase moje sestra. Ale den nezačal moc dobře. Napřed jsem se nemohla dovolat k mamince. Vím, že je tam hodně slabý signál, ale tentokrát to bylo jiné. Bylo to jako vypnutý mobil. Už jsem začínala být nervózní, protože jsem se nedovolala ani víc jak za hodinu, tak jsem poslala sestře zprávu, že se nemohu dovolat a až přijede odpoledne k mamince, aby jí to když tak vyřídila. Od sestry mi přišla obratem taky pěkná jobovka. Jela z Brna do Prahy vlakem a hlásila mi, že už stojí na trati hodinu a půl a neví, co se děje. No, to bylo něco. Sestra pokračuje pak z Prahy do Plzně a ještě pak z Plzně do Kralovic a z Kralovic ještě kousek do vesnice, kde maminka u bratra bydlí a odtud jede poslední autobus , na který by to mělo vyjít při normálním cestování. Sestra se v pondělí vydala na štěstí o hodinu dřív, protože v Kralovicích ještě chtěla něco nakoupit pro maminku, tak jsem stále doufala. A nakonec to vyšlo, k mamince jsem se po asi dvou hodinách dovolala, takže v pořádku.
Proto jsme se mohly s dcerou v úterý po obědě vydat k mamince a sestře, měly jsme za úkol jí ještě nakoupit, protože o prázdninách právě nejezdí z té vesnice autobusy, jen jeden ráno a další zpět večer.
Tak mi sestra nadiktovala v pondělí večer nákup a my se s dcerou v úterý v pravé poledne vydaly na cestu. Nakoupily jsme vše, co bylo třeba a jelo se.
Ještě jsme byly zvědavé, jak to dopadne u maminky, protože už jí odcházela lednička, kterou jsme jí koupili při nastěhování se sem do bytu u brášky. Už se jí tam všechno kazilo, tak jí bratr objednal novou lednici. Maminka si pořád myslela, že tato lednice s ní dožije, že to nestojí zato si kupovat novou, ale opravdu to nešlo jinak S tou lednicí měli přijet prý v úterý dopoledne, my tam přijely s dcerou po druhé hodině, po čtvrté jsme odjížěly, ale lednice nikde.
Další den jsme se dověděly, že chvíli potom, co jsme odjely, přivezli naštěstí tu novou lednici,tak jí stačila ještě sestra umýt a zapnout, takže víme, že lednice funguje.
No, bylo asi dobře, že tam lednice přijela později, my jsme měl klid a víc času na to si popovídat. Moje sestra se s mou dcerou neviděla dost dlouho, tak to bylo radostné vítání, maminka byla taky ráda, že zase vidí její jedinou vnučku a navíc má dnes takový bonus. Pro sestru výjimečně přijede její syn, takže maminka se uvidí ještě s dalším vnukem, kterého pár let neviděla. Určitě ji to aspoň trochu nebije energií, kterou moc potřebuje.
Byl to opět krásný výlet, cesta byla v pořádku, ani moc nepršelo, jen občas spadlo pár kapek, ale jinak dobrý.
Je pravda, že maminka už dost dlouho říká, že už je to naposledy, co se vidíme, ale je také pravda, že jednou to už pravda bude. Jsme vděčné za každý společně prožitý čas.
Krásné i dny všední vám všem přeje vaše Ježurka