Tento týden byl opravdu dost výživný. Nebylo to schválně, ale už jsem toho měla dost a doufám, že se to už příště tak nesejde.
Pondělí:
Tento den jsem byla objednána na kontrolu na neurologii. Jednak po tom obstřiku páteře pod CT, jak to vypadá po třech měsících a pak také jsem už měla zase problémy s páteří. Ale ty moje vyhřezlé ploténky, jak to vystřelovalo do levé nohy, to se zlepšilo natolik, že jsem byla celou dobu bez léků. Tak mi paní doktorka navrhla, že mi dá obstřik, než bych do sebe rvala prášky. Chemii moc nemusím. Na další obstřik jsem byla objednána v pátek, že se pak domluvíme.
Úterý:
Tento den jsem už popisovala, to byl den, kdy jsem byla na pohřbu kolegyni Alence. Nevím, co bylo horší, návštěva doktora nebo pohřeb. Nevybrala bych si ani jedno.
Středa:
Před čtrnácti dny jsem se musela objednat opět k zubařce. Moje nové náhradní zuby, které už mám nahoře celé, nefungovaly tak, jak měly. Stále jsem měla celou pusu bolavou, ani přilepené zuby nedržely a kousat nešlo, jablko jen strouhané a chleba bez kůrek. No, řekla jsem si, že to zkusím a šla jsem je reklamovat. Nic moc jsem si od toho neslibovala, ale šla jsem do toho.
Paní doktorka ale v klidu navrhla opravu, ale musela jsem tam celé patro nechat a přijít pro opravené zuby jsem si měla v pátek v osm hodin. Zatím jsem si dala doma „náhradní“, které jsem měla předtím. Na ty dva dny to přece vydržím!
Čtvrtek:
Na tento den jsem se obzvlášť těšila. Zabukovaný odvoz se synem do Kladna jsem měla už delší dobu, tak jsme se vydali i s manželem na „výlet“. Byla jsem objednána na půl jedenáctou a bylo čtvrt, když jsem byla v zapsaná na kolono a seděla jsem v čekárně. Ještě nebylo půl a už mne sestřička volala. Přiznávám se, že jsem byla trochu vystrašená, co mi paní doktorka řekne a jak to dopadne. Moje stále se opakující krvácení, i když drobné, ani po dvouměsíční léčbě nebylo v pořádku.
Paní doktorka je moc fajn. Dojednal mi ji „můj“ pan doktor, který mne třikrát operoval s tím, že je tam nejlepší a tato paní doktorka se jmenuje jako já, tedy Ježková a byla opět na mne moc hodná a všechny sestřičky jsou tam skvělé. Tak nějak si představuji péči.
Kontrolní vyšetření jsem přežila dobře a vyslechla jsem si verdikt, že budu v léčbě pokračovat s tím, že mám přijet zase za dva měsíce na kontrolu. Dostala jsem recept na hafo léků a v jedenáct hodin jsem zavolala syna, který si dal vedle zatím kávu a jeli jsme tedy brzy domů.
To je můj „příděl“ léků,
Už před odjezdem jsme se domluvili, že zajedeme někam na oběd. V Kladně jsme si netroufli, tak je koronaviru víc než dost, ale šli jsme u nás v Mostě, protože jsme kupodivu u nás na tom podstatně lépe.
Dali jsme si každý dle chuti a najedeni a napiti jsme jeli spokojeně domů.
Tady sedíme a čekáme na příbory. My s manželem jsme měli štěpánskou s rýží a syn měl smažený květák. Jídlo bylo dobré, ale maso trochu tuhé.
Pátek:
Tak dnes ráno jsem měla dilema. Měla jsem si dojít pro opravené zuby, kde jsem měla být v osm hodin a také v tutéž dobu jsem měla být na obstřiku u mé neuroložky. Co teď? Paní doktorka na obstřik je u nás na středisku a zubní lékařka na konci našeho města, dost vzdálená od nás. Syn měl pracovní schůzku také v osm hodin, tak jsem se musela rozhodnout. Víte jak to dopadlo? Rozhodla jsem se navštívit zubařku prioritně a zavolala jsem taxi. Já, která jsem nejela taxíkem minimálně třicet let, tak jsem lepší nápad neměla. Než jsme sešli schody dolů před dům, tak tam taxík byl. Ještě před osmou hodinou jsme byli i s manželem v čekárně u paní doktorky na zubním, ale co je podstatné, zaplatili jsme pouhých padesát korun. Pak jsem se na zubním dozvěděla, že prý u nás důchodci mají slevu. Hurá! Příště už na zubní nejdu pěšky, ale objednám si zase taxi.
Když jsem vyšla z ordinace s opravenými novými zuby, tak jsem hned volala sestřičce na zdravotní středisko a omluvila se, že jsem se už chtěla konečně pohodlně najíst a řekla jsem, že přijdu na obstřik v pondělí, což nebyl problém. Byla jsem moc spokojená a doufám, že si dám na doktorské pochůzky delší dobu pauzu. Tedy po tom pondělku.
Všechny vás zdraví „ucabrtaná“ Ježurka
To byl tedy úspěšný doktorský týden. V Brně jezdí senior auto a zaveze seniora či seniorku na hřbitov, do lékárny, do divadla, prostě tam, kam potřebuje. Poplatek je také jen symbolický.
U nás taxi pro důchodce zdarma jezdí jen v Mostě, tam mají vždy všechno dříve, snad to k nám taky dorazí.
Také pochůzky po doktorech nemusím. Budu se muset objednat na nějaké prevence a teď se mi moc nechce. Uvidím, jak se situace kolem koronaviru bude vyvíjet.
Přeji Ti hezký víkend.
Růži, buď ráda, že nemusíš po doktorech, co bych za to dala. U mne to už jinak nejde.
K lekárom sa snažím chodiť čo namenej – hlavne teraz, keď máme koronakrízu. V podtate ani nepotrebujem nejaké vyšetrenie, ale navštíviť by som mala svojho zubára. Ale ako sa poznám, zase to len odložím na neskoršie … ☺
Vierko, nedá se nic dělat, já bych už jinak nepřežila. Prostě bez doktorů už ani ránu.
Libuško,měla jsem stejný týden.Teď budu mít chvilku klid,ale v říjnu to zase začíná.Musíme si držet palce,ať všechna vyšetření dopadnou dobře.
Přeji vám krásný víkend ☺
Ano, Evi, to je další kolečko, strach z toho, aby to bylo OK.
Měla jsem v posledním období také návštěvy u lékaře, což z duše nemám ráda, a navíc mě v příštích dnech čekají dvě operace očí, tak se těším, až to bude za mnou. Libuško přeji ti pohodové dny. -:)
Zdeničko, Moc ti držím palečky, ale to bude dobrý a hlavně to nebolí, ne? Já byla na šedém zákazlu a nebylo to zlé, ale taky mi to nepomohlo.
Důležité je, že všechny doktorské návštěvy měly dobrý konec. Hezký zbytek víkendu.
To jsi, Alenko, trefila hřebíček na hlavičku. Zatím to jde.
Tak to byl opravdu výživný doktorský týden. Ale alespoň to máš na dlouhou dobu za sebou!!!
Ani ne na dlouhou dobu. Třeba s tím mým vývodem spojenými problémy musím zase za dva měsíce na kontrolu.
Jezurko nemáš to jednoduché ale zvládáš to dobře. Přeji Ti co nejmíň potíží.
Děkuji, taky bych si to moc přála.
Páni, to teda byl týden. Jsi borec, že jsi to všechno tak hezky zvládla.
Musím, Renátko, jinak to nejde.
Nejsem milovníkem návštěv lékařů, ale občas není zbytí a to mám zkažený celý den a ještě den před tím, protože na to musím pořád myslet. Vůbec Ti to nezávidím. Nad tím obědem se ani jeden netváříte nadšeně. Pochutnali jste si vůbec?
Jituško čekali jsme na příbory, psala jsem to tam. Bylo to dobrý.