Tak dnes se sjeli do Litvínova členové extrémistické krajní pravicové Dělnické strany, aby ukázali svou moc a sílu. Je pravda, že pominu-li Prahu a to jsem viděla jen v televizi, tak tady jsem v životě tolik policajtů, „černooděnců“, v civilu, na koních a tolik policejních aut pohromadě ještě neviděla. Byli jsme dnes oslavit v Horním Jiřetíně svátek vnuka Lukáška a dodatečně i vnučky Terezky a v pohodě (to jsme si jen mysleli), jsme nastoupili v 15,00 hod do autobusu domů do Litvínova. Dojeli jsme jenom do Hamru, tam nás policajti „stopli“, nechali stát autobus na zastávce a my měli čekat, až projdou „demonstranti“, ale nikdo nevěděl, jak to bude trvat dlouho. Mohu tedy za sebe prohlásit, že i když má jeden čisté svědomí, tak takové množství policajtů ve všech možných podobenstvích na nás s manželem působilo fakt depresivně. Tak jsme vydrželi asi půl hodiny sedět v autobuse a pak se jeden za druhým vydávali pěšky. Pan řidič každému slíbil, pokud se rozjede a někoho z autobusu potká, tak ho vezme zpět. Šli jsme tedy taky, ale došli jsme jen dál o jednu a půl zastávky a pak řidič dostál svému slibu, když nás dojel, zastavil a vzal nás zpět. Dojeli jsme tedy v pořádku do Litvínova „k Máji“ a cestou jsme nikoho neviděli, nepotkali, tak jsme si říkali, že nač bylo to čekání, že to policajti organizačně nezvládli.
Teď jsem se jim v duchu omluvila, protože jsem se dočetla na netu, že tyto extrémisty v Litvínově zastavili a nepustili je do Janova na Romy, tak tito „hrdinové“ se pustili tedy aspoň do nich. Je to opravdu smutné, kam až ta agresivita obou skupin (tím nemyslím policajty) až půjde.
Nebylo by lepší, Romové, kdybyste konečně začali něco dělat a nepsali nám vzkazy na zeď typu :
Makejte, gádžové, ať se máme líp!
Ale těžko se něco změní, vždyť tuto nepřízpůsobivou skupinu obyvatel, jak je všichni politikové slušně nazývají, vychováváme už víc jak 60 let! A výsledek? Ten vidíme všichni.