SÁGA – KONEC STARŠÍ „VĚTVE“

Ano, ukončím tu původní větev – tedy „odnože“ maminky a tatínka tím, že se pokusím vyjmenovat a spočítat všechny moje bratrance a sestřenice. Bohužel, některé z nich ani neznám, některé jsem neviděla roky a tudíž bych je vůbec nepoznala.
Tak tedy :
MAMINČINA VĚTEV od nejstaršího :
teta Áda
Edita nar. 1937 – vůbec jsem ji neviděla, snad jako malé dítě
Kristýna nar. 1944 – podobně, protože teta zemřela při jejím porodu a strýc byl
původem z Rakouska a taky tam asi po válce skončil
teta Máňa
Jiří nar. 1942 – ano, s Jiřím jsem se viděla před cca 6 lety a jako děti jsme si spolu často hrávali a trávili prázdniny na venkově – krásné to bylo
strýc Eda
Eduard nar. 1941 – byli jsme stejně staří, jako malí jsme si hrávali, pamatuji se
Jarka nar. 1957 – viděly jsme se krátce pouze jednou nebo dvakrát, je to už min. 12 a více let, ale víme o sobě na internetu
Josef nar. 1956 – osobně se neznáme, viděla jsem ho na fotce jako dítě s dortem a svíčkami – byly mu 2 roky
teta Fany
Josef nar. 1939 – jako děti jsme se znali dobře, fajn hezký kluk
Miloslav nar. 1941 – jako „puboš“ jsem ho milovala, moc se mi líbil
Jiří nar. 1943 – taky jsme se znali jako děti
František nar. 1949 – s tím jsem si moc nehrála, byl o dost mladší
strýc Pepa
Drahomíra nar. 1941 – vůbec neznám, strýc zemřel při autohavarii, když mi bylo asi 5 nebo 6 let, tak snad jako děti, jsme stejný ročník
Jiří nar. 1945 – tak toho opravdu neznám ani náhodou
TATÍNKOVA VĚTEV od nejstaršího :
strýc Franta
Naděžda nar. 1930 – Naděnku si pamatuji, jsem s ní vyfotografovaná, mně jsou 4 roky a ona už je slečna a moc hezká, vidím ji před sebou
Iva nar. 1934 – vůbec si nepamatuji
Luboš nar. 1940 – rovněž vůbec nic o něm nevím
teta Julča
Miloš nar. 1938 – ano toho si pamatuji už jako „velkého kluka“, líbil se mi, vídali jsme se
Pavel nar. 1940 – ano, taky ho vidím živě před sebou, ale už je to hodně let
František nar. 1944 – pamatuji si ho jako „unudlaného“ (u nás na Moravě by se řeklo usopleného) kluka
strýc Vašek
Drahomíra nar. 1931 – viděla jsem ji naposledy na tatínkově pohřbu v r. 1982
Milan nar. 1938 – taky jsem ho viděla naposledy v r. 1982, byl to krásný chlap
Božena nar. 1944 – spolu jsme si hrávaly u babičky a dědečka.
Tak když to sečtu, měla jsem 8 tetiček a strýčků, 21 bratranců a sestřenic (7 děvčat, zbytek kluci), z nichž jsem 7 vůbec nikdy neviděla a z těch 14 bych jich asi taky moc nepoznala. Asi to bude taky tím, že mám všechno toto příbuzenstvo na Moravě, odkud pocházím i já.
Z tetiček už mi zbyla pouze teta Fany, ze strýčků už nikdo. No, není divu, vždyť už já jsem „zasloužilá“ seniorka. Ale ještě ráda bych někdy viděla aspoň některé (nějraději všechny) mé drahé sestřenice a bratránky, i když vím, že to je jen sen. Ale nevadí, vzpomínky nám zůstanou, občas i nějaká ta fotka. No a věřím tomu, že dnešní mládež, která děti „moc nemusí“, se nemůže chlubit tolika příbuznými. A hodnými, to mi věřte. Mám jen ty nejlepší vzpomínky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *