Tak toto je moje „holčička Zdenička“ v poslední době. Ano, i když se narodila 9.5.1967, stejně u celé mé rodiny bude stále Zdenička. Je babičky jediná vnučka a mých sourozenců jediná neteř, tak asi také proto. No a tady je se svým „věrným miláčkem“ Pegginkou. Protože jsem synovi vsunula do dodatku básničku 22 roků starou k jeho 25. narozeninám, dcera v tom roce měla také krásné jubileum – 20. let, proto jsem nemohla zůstat pozadu a tenkrát jsem ji složila tuto básničku, kterou také přepisuji jako předčasnou gratulaci k narozeninám.
ZDENCE k 20. narozeninám
Dnes je tomu dvacet let,
co se vyklubala na svět
naše milá Zdenička,
vytoužená holčička.
Radost byla převeliká,
nikdo neví, co ji čeká,
ale už ji máme rádi
jako staří kamarádi.
Uteklo to jako voda,
až u srdce mě bodá
a máme slečnu dospělou,
hodnou, hezkou, veselou.
Do dalších let hodně zdraví,
ostatní se samo spraví,
k tomu trošku štěstí,
ať Ti osud věští.
Přejeme též ve škole
šťastný dojezd do cíle.
Těšíme se na promoci
jako hladoví vlci.
A vo popřát nakonec?
Ať Tě hodný mládenec
potká a má hodně rád,
ať je Ti víc než kamarád.
Buď vždy hodná, čestná,
laskavá i šetrná,
ať jsem vždycky šťastná,
že jsem Tě porodila.
Tak toto je moje přání napsané před 22 lety. Myslím, že to vyšlo, až na toho hodného mládence. Není ale ještě všem dnům konec, po bouřce vždycky svítí slunce. Věřím, že bude líp. Teď jenom doufám, že Ti čas dovolí do Tvých narozenin se dostat na můj blog, aby sis toto přání mohla včas přečíst.