Ano, je to tak, ve čtvrtek byla zase v Litvínově demonstrace, ale tentokrát ne ledajaká. Demonstrovali nájemníci bytů firmy Haines, která z nás chce sedřít kůži a pořád je jí to málo. Předseda výboru našeho sdružení, které jsme si ustanovili i zaregistrovali, nás informoval o všem, co udělali pro nás všechny, ale výsledek? JEDNA VELKÁ NULA. Nikdo s tím nechce nic mít, každý si myje ruce, starým poslancům už nestojí zato se někde angažovat, řídí se heslem – po mně potopa a představitelé stran? Kdepak ti by měli čas na takové „blbosti“, musí přece agitovat, předvádět se a tak, aby zrovna ta „jejich“ strana s tím nejlepším programem uspěla, takže většina z nich ani neodpověděla. A jak se tedy dívám já na takovou akci – no, nevidím v tom nic, že by to mělo mít nějaký úspěch, nebo by se někdo nad námi slitoval, to tedy nevypadalo. Tak si i řečníci protiřečili a jeden se stejně nedověděl, kde je pravda a co máme udělat pro to, aby to dopadlo pro nás co nejlépe. A já vůbec nemám ráda násili a taková nátlaková akce vlastně není nic jiného. Kdyby byla s našim „panem domácím“ řeč, ale to ne, bohužel. Tak to nevidím, že by to dopadlo dobře. Ale řídím se také heslem „nikdy neříkej nikdy“, tak uvidíme.
To moje soukromá demonstrace dopadla na výbornou. Nedalo mi to a písemně jsem se ozvala CK, která (ač prý oprávněně), z nás také chtěla mít maximální zisk na ne minimální, ale žádné služby. Storno poplatek měl činit 9 620 Kč (z toho byly 2 tis. Kč poukázka, tedy dva minus), a po mé písemné intervenci byl poplatek „pouze“ 700 Kč na osobu. No uznejte, že to je velký rozdíl a úměrně tomu jsem také měla radost.
Takže na závěr (tedy podle mne): demonstrovat – jak kdy, ale především rozumem a konstruktivně, jen tak povídat co by se mělo a co by kdyby, to nikam nevede.