Ano, byla to pozdní oslava mých narozenin, ale byla moc hezká! No a deset dní zpoždění není zase tak moc. Manžel sice nemohl být přítomen, protože je pořád ještě v nemocnici, chyběl mi tady, ale děti a vnoučátka mi to vynahradili. Dostala jsem mimo dárečků i krásné kytičky a hlavně sem moji drazí vnesli zase život a dobrou náladu. Já se snažila, aby bylo pohoštění dost a rozmanité, bylo vidět, že všem chutnalo a měli jsme dobrou náladu. Dokonce vnučka nás nakonec rozesmála tím, že vzala pravítko, tužku a šup všechny k futru dveří a měřilo se! Vyhrál to můj syn se svými 182 cm a až na konci byla Pegginka, naše milá jorkšíračka, která měřila 13 cm! A to pořadí mezi ostatními se mění, protože kluci se nám v poslední době hezky „vytáhli“ a Luky už je 2. a Tom je 3. Hezké, ne? Ještě že neměřili mne, byla bych o kousek před Pegginkou. To však víme všichni, že není důležité, hlavní je, že máme všichni srdíčko na správném místě. No a za tím si stojím.
A tady je vidět snad spokojenost i u mých milovaných vnoučátek. Díky za krásné odpoledne!