Na téma NADĚJE určitě každého napadne ono známé : VÍRA, NADĚJE A LÁSKA, nebo že NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ.
Ano, a je to tak. Naději si uvědomujeme všichni, když jde, takříkajíc do tuhého. Je to naše jiskřička v něčem co chceme, aby dopadlo dobře. Je zajímavé, že nikdo si neříká, že má naději např. na to, že bude nemocný, že přijde o práci, že bude mít hloupé nebo zlé děti, že? Všichni se upíráme k naději jako k něčemu dobrému, doufajíc, že opravdu přijde.
Myslím, že největší naděje vkládáme právě do svých dětí, a věříme, že dokáží v životě to, co nám se nepovedlo a také s nadějí v duši věříme, že se z každé nemoci vyléčíme a budeme na tomto světě ještě dlouho spokojeni a šťastni.
Přesto vím, že i lidé bez jakékoliv naděje jsou na tomto světě rádi. Tak ať nám na naděje všem vydrží!