Považuji toto téma za důležité! Tedy ani ne samotné téma, ale hlavně český jazyk! Je zajímavé, že už to bylo za dob našeho mládí, že spíš šel všem lépe ten cizí jazyk, než ten vlastní – tedy náš! Já tedy hlavně poukazuji na známky, i když ty nejsou vždy opravdovým zrcadlem toho, jak kdo umí gramatiku! No a o tu tu především jde, aspoň si to myslím! Pravda je, že bychom měli také znát naši literaturu, to také svědčí o naší inteligenci, ale málo platné, jestli někdo napíše hrubku ve vyjmenovaném slově, je to větší ostuda, než když neví, co který spisovatel napsal.
Nechci se nikoho dotknout, ani učitelů, ani žáků, ale těch hrubek, co se vyskytuje v některých článcích, těch je opravdu fůra! Přitom to přece není zase až tak těžké se naučit česky, potřebujeme se přece slušně domluvit na každé úrovni a každý normální člověk si hned také udělá úsudek, tedy pokud nepatří „k těm druhým“.
Sama jsem chodila do školy už před opravdu mnoha lety, ale také mám ještě maminku, která navzdory svým devadesátinám hrubé chyby nikdy nedělala! A to už má nárok na to, aby leccos zapomněla.
Já se přiznám, že jsem také vždy koukala na to, jak kdo píše. Moc mi na tom záleželo a záleží, tak nechápu, jak to může být někomu jedno.
Vím, že časy se stále mění, ale leckdy si myslím, že by bylo lépe nazvat něco českým slovem, než stále používat anglické nebo německé slovo, i když už jim mnoho z nás rozumí i bez znalosti těchto jazyků a třeba nám někdy pomohou se v nouzi domluvit, ale přece.
Cizinci většinou říkají, jak je čeština těžký jazyk. Tak že by tohle byla ta příčina, proč to někomu nejde a přece by chtěl?