Dejme si ruku na srdce a jen tak v duchu, pro sebe, zpytujme svědomí, jestli jsme také někdy jeli či nejeli v prostředcích hromadné dopravy načerno. Ať už vědomě, či nevědomě, to je na každém z nás, ale já si myslím, že téměř každému se to někdy povedlo.
Já osobně to vědomě neumím. Vím, že jednou, už je to delší dobu, jsme šli s manželem jako vždy nakupovat do města a začalo buďto hodně pršet, nebo někdo z nás měl zdravotní problém, to už si nepamatuji. Máme normálně průkazky, ale sebou jsme je neměli. Vtom přijela tramvaj a manžela nenapadlo nic jiného, než že se svezeme aspoň tu jednu stanici domů.
„A jen tak?“ ptám se. „No tu jednu stanici, nám to pomůže a DP zase tolik nezchudne“, říká manžel a už nastupuje do tramvaje. Jízda trvá asi opravdu jen 2 minuty, ale jak mne rozbolelo břicho, to se nedá ani popsat, a jak ta cesta byla nekonečná, to také ne.
„Tak to už nikdy“, řekla jsem po vystoupení na stanici. Opravdu, vědomě to nejde.
Také se mi jednou povedlo to, že si pohodlně sedím v tramvaji, přijde kontrola, předložím průkazku a ejhle! Paní revizorka mí říká, že mám neplatnou jízdenku, že jsem měla jízdu jen na jedno pásmo a vezu se už ve druhém! Přísahala bych, že jsem si jízdu značila správně, ale „ukecat“ se nedala, tak jsem musela ihned na místě zaplatit pokutu 200 Kč. Ta ostuda, říkala jsem si, a přitom to nebyl opravdu úmysl! Raději jsem se ani neohlížela a zaplatila. „Tak to mám zato, že jsem tenkrát jela opravdu načerno“, mne hned napadlo. Od té doby se raději dvakrát podívám, volím-li jedno, dvě nebo tři pásma, jak to u nás funguje.
O to nepochopitelnější je pro mne pak to, že si někdo jezdí klidně bez výčitek svědomí načerno víceméně pořád. Je-li přistižen, klidně odevzdá svůj OP a pak na to kašle. Právě mi vyprávěla jedna známá, jak její „povedený“, ale dospělý syn takhle jel, upomínky o zaplacení vyhazoval do koše tak dlouho, až se k té základní pokutě načítalo takové penále, že částka se vyšplhala do výše 20 000 Kč. Ano, vidíte dobře, dvacet tisíc korun. Konal se totiž i soud a vše se muselo zaplatit. Protože maminky jsou v drtivé části hodné (některé až moc), domluvila si tedy ona splátkový kalendář asi na dva roky a splácela to za syna sama, prý on nemá peníze.
A teď se podržte! Minulý týden se šla přeptat, kolik ještě zbývá z tohoto dluhu zaplatit a bylo jí řečeno, že její syn tam má další jízdu načerno, pokutu však nezaplatil!
To už ale řekla DOST a teď jsem zvědavá i já, jaké to bude mít pokračování. Zaplatí syn tuto pokutu hned na začátku, nebo to nechá narůst zase až kdoví kam? Maminka už nebude tak hodná (nebo hloupá?) jako předtím. Pokud se dozvím, dám vědět, ale jinak NECHÁPU.