Dnes přišla na návštěvu synova rodina. Všichni čtyři, což mne vždy moc potěší. Hned u servírování kávy jsem nahlásila, že potřebuji poradit.
Původně jsem myslela, že i ohledně sedačky do vany, jak jsem naposled psala, potřebovala trochu zmenšit. To však již nebylo třeba. Dostala jsem nápad jak na to už v týdnu, manžel to dle mého přání zrealizoval a světe div se! Funguje to! Už jsem to párkrát zkoušela a je to paráda!
Dnes jsem se chtěla hlavně zeptat na to, jak dál s fotkami po vyfotografování v tom mém novém digi foťáku. Kupodivu se nezvedl syn, ale vnuk. Jednoduše a v klídku mi ukázal názorně co a jak a já se divila, že je to tak jednoduché! Pravda je, že jsem znovu pořádně přečetla návod k použití fotoaparátu, ale o tom, jak a co ohledně počítače, ani ťuk. Ještě, že máme tak šikovná vnoučata! Co šikovná, hlavně taky ochotná! Luky mě ukázal, jak a kam si fotky uložit a jak upravit a Lada mně zase názorně předvedla jak si prohlížet fotky ve fotoaparátu, případně jak je mazat.
Hned, jak odešli, tak jsem si musela ověřit, že mám ještě funkční mozek, který to okamžitě nezapomene, a je to v pořádku! To jsem ráda, vlastně jsem ráda vždy, když se naučím něco nového a mám z toho radost jako prvňáček, který se učí číst a psát.
Na důkaz toho vám zde nabízím ještě jedno foto z mé oslavy, když zkoušel syn, jestli foťák funguje a dále fotky, které byly pořízeny dnes u nás.
Syn s dcerou a manželkou, jejich poslední člen zase seděl mimo.
Manžel vždy sedí na „bobíku“, aby všichni měli dost místa.
A nakonec pro zasmání je záběr na část mé „ježčí“ sbírky. To je úroda, co?
Krásný celý příští týden vám všem přejeme my i ježci.