Přesně tak, všechno. To nejlepší poprvé už máme dávno za sebou, tak teď musíme zkoušet zase něco jiného. „To jsem nikdy neměl, takové bolesti“, říkává můj manžel. „Také Ti ještě nikdy nebylo tolik let“, odpovídám mu dost často já.
„To se mi ještě nestalo“, říkala nedávno moje sestra, když ji parádně zklamala její paměť, která ji živila víc jak 45 let.
Ano, dříve jsme měli „poprvé“ nastaveno na jiném stupni, na tom lepším bych řekla. Ale čím jsme starší, tím toho máme víc za sebou než před sebou a tak to „poprvé“ je spojeno buďto s nějakým zdravotním problémem nebo pamětí a tak.
Mne včera čekalo jedno „poprvé“ v takové formě, že byste nevěřili. Ale co, já za to nemohla, nijak jsem neměla potřebu, ani mi to nikdo nenavrhl, nepřipomněl – zkrátka to na sebe normálně „prásknu“.
Byla jsem včera, ve svých 70 letech, poprvé na kosmetice. Přišla jsem a hned na úvod jsem se paní kosmetičce přiznala, že mi musí říct, co všechno mám a musím, a aby si také na ten můj „ksicht“ vzala majzlík. Byla na mne hodná, říkala mi všechno, co se bude dít a také co bude příjemné a co nikoliv. Musím konstatovat, že měla ve všem pravdu. Ale majzlík nepotřebovala.
Omlouvám se všem těm, kteří jsou na kosmetice „staří známí“, ale já cítím potřebu tady na sebe všechno vykecat. Také mi paní kosmetička řekla, že už jsem asi poslední z naší rodiny, která u ní nebyla. Objednala mě snacha, dvakrát za rok chodí i syn a byla u ní i moje dcera.
Dostala jsem tuto POUKÁZKU na kosmetické ošetření pleti k nedávným narozeninám a zkusit se má všechno. Předem podotýkám, že se mi celou hodinu a půl krásně leželo. Vymačkávání nějakých pupínků, které jsem ani neviděla, nebylo nijak dramatické, protože mám suchou pleť tak jich tam bylo jen pár. Zato „milií“ prý jsem měla hodně. Také se někteří divíte jako já? V životě jsem netušila, že něco takového mám na obličeji, teď jsem poučena a snad jsou i odstraněna.
Pro mne na nejhorší došlo v době, když mi natřela obočí a přebytečné chloupky voskem a posléze trhala a trhala a trhala. Ne, že by se to nedalo vydržet, ale už jsem měla příjemnější procedury! Jeden moment jsem měla celý obličej jak v jednom ohni. Vše se ale zklidnilo velice příjemnou masáží a maskou. To bych brala častěji.
Nakonec tedy vše tím lepším skončilo a já, která už řadu let bez namalovaných očí nevynese ani koš s odpadky do popelnice, odešla nenalíčená domů.
Moje maminka se mě pak ptala, co mi říkal manžel, jestli bylo vidět, že jsem HEZČÍ? „Ale kdepak, maminko, ten mně jenom řekl, že jsem celá nateklá“, odpověděla jsem jí po pravdě. Když jsem pak viděla, jak mám místo mého hustého obočí jen takovou hubenou čárku, tak nevím, jestli jsem zrovna toto potřebovala, když jsem s tím starým vystačila celý život.
Ale zkusila jsem to, něco bylo příjemné, něco méně, ale jsem o zkušenost bohatší a rodina mého syna zase o nějaké ty korunky (a rozhodně ne málo) chudší.