Dnes ráno jsem zaslechla počasí v přímořských letoviscích, jak tam bylo včera. Většinou krásně, vzduch teplý až moc, moře jako kafíčko, ale na Rujáně hlásili, že včera tam byla teplota vzduchu jen 22 stupňů a moře mělo 18 st. Dnes, jak jsem se před chvílí koukala tady na netu, tak tam je teplota vzduchu dokonce jen 18 stupňů.
Nechci fušovat do předpovědi počasí, ale vzpomněla jsem si při té příležitosti na mou první dovolenou u moře. Bylo to v roce 1968, byla jsem sama (prý abych nabrala sil a věru jsem je pak potřebovala) a byla jsem v tehdejším NDR, u Baltského moře na Rujáně.
Bohužel musím také konstatovat, že moře tam po celou dobu víc než 18 stupňů nemělo, vzduch byl pravda trochu teplejší, ale stále foukal vítr. Jela jsem tenkrát na dovolenou zájezdem z práce, takže nás tam bylo víc z fabriky, ale vzájemně jsme se neznali. Nevím proč, ale pamatuji se většinou na muže, vůbec se mi nevybavují nějaké ženy, maximálně manželské páry. Pláž byla taková nic moc oproti těm dnešním, žádné slunečníky, jen takové malé plátěné přístřešky, abychom se mohli na chvíli schovat nejen před sluníčkem, ale hlavně před větrem, který smetal písek hezky do očí. Moře bylo fakt jen pro otužilce, ale je pravda, že ke konci pobytu jsme si zvykli i my.
Tento obrázek jsem našla na internetu, ale tenkrát to ještě takové „parádní“ posezení nebylo. Bylo to něco na způsob lehátka, jen plátěné.
Vybavuje se mi, že jsme si jednou řekli my, co jsme tam byli „singl“, že půjdeme na nuda pláž. Tenkrát v té době docela troufalost bych řekla. Navíc v socialistickém sektoru, že? No, slovo se má držet, tak jsme šli. Tedy ženy i muži, abych byla přesná. Došli jsme někudy zadem k té pláži a od ohrazeného místa jsme museli být nahatí.
Nevím, jak jsme to všichni dokázali, ale nikdo nikoho vlastně neviděl, lehli jsme si na písek jako jeden „muž“, všichni na břicho. Leželi jsme tam takhle asi dost dlouho, nějaké mazání krémem na opalování, to se tenkrát nenosilo, navíc na této části je přece jen ta kůže trochu citlivější na působení sluníčka. No ano, přesně to dopadlo tak, jak předpokládáte. Nevím, jestli ostatní taky, ale já se po návratu z dovolené do práce ještě nemohla pořádně posadit.
Občas jsem si sáhla tajně – no kam jinam – na zadek a sloupla kus kůže, protože jsem se z ní svlékala jako had. A to jsem si užila od kolegyň a kolegů! Prý dobře mi tak, měla jsem se hezky pravidelně otáčet a ne jen ležet na jedné straně.
Obrázek je také z internetu, no a takhle to tam přibližně vypadalo. Písek, někde i tráva.
Domů jsem ale přijela krásně opálená, tak hezky dohněda, vzpomínám si, že jsem tenkrát měla takový žlutý kostýmek, opálená, mladá, bylo mi 27 let, manžel už byl tenkrát na odchodu za „jinou“, aby byl za „hrdinu“ no a já? Nic. Žádní chlapi, žádný zájem, tedy hlavně z mé strany, nejvíc jsem se těšila domů na děti.
Tak to je můj zážitek z prvního pobytu u moře. A mám pocit, že o tom posledním jsem už tady psala. Mezi námi, taky nic moc, ale z jiného ranečku.