Možná si řeknete, no copak to je zase za okřídlené moudro? Ale v dnešní době, kdy si spousta lidí od práce odvykla, je to krásné a obzvláště u mladých lidí.
Všichni mí pravidelní čtenáři ví, že mám čtyři vnoučata, která studují, ten nejmladší ještě chodí na základní stupeň, i když na gymnáziu.
Tak cítím jako nutnost je tady všechny veřejně pochválit. Už jsem psala, že má nejstarší vnučka, která studuje na UPOL, pracuje jako asistentka u jednoho profesora, práce ji baví a bere za to nějaký žold, což jistě jako studentka uvítá.
Mladší vnučka má před sebou maturitu a přesto si našla čas na to, aby pomohla potřebným a doučuje angličtinu. Každá korunka se počítá.
Starší vnuk hraje bowling. O tom jsem už také psala mnohokrát. Stojí to spoustu peněz, jako ostatně skoro každý sport, který chcete dělat poctivě a vrcholově. On se ale opravdu snaží, proto také peníze, které v turnajích už vyhrává, investuje do nových koulí a posledně zaplatil pobyt celé rodině v hotelu, kde přespali, když s ním byli na turnaji.
A ten nejmladší, ještě školou povinný? Ten náš „ajťák“ pracuje pro studenty na VŠ, kteří mu zadali vypracování nějakých programů, za které, když je zvládne, také dostane nějaké korunky a pokud se zadaří, ne zrovna málo.
Mám tedy radost. Už také proto, že s největší pravděpodobností se tato má vnoučata ve světě neztratí a hlavně ví, že „Bez práce nejsou koláče“.