Ještě nedávno víme a dobře si to pamatujeme, jaký byl velký mráz. V noci do rána konečně i u nás napadl sníh, ale nemrzne, takže se z toho stává ošklivá kaše a dnes, když jsme čekali na autobus v uctivé vzdálenosti od silnice, tak nás přesto jeden „šílenec“ nahodil všechny, jak jsme tam byli. Teď je venku hrozný vítr, takže počasí pořád nějak jiné, než na jaké jsme si v zimě zvykli.
Když tedy mrzlo, někdo si topil doma jen na ústřední topení a někdo, tedy ne někdo, ale ti, co musí topit v kotli ve svém domku, tak se snažili.
Toto není čert, ale fotka mého syna, kterého pohotově vyfotila vnučka, aby bylo vidět, jak to neměl jednoduché. Z nedalekého baráčku se odstěhoval majitel a zanechal ve sklepě nějaké uhlí. Bylo by ho škoda, tak ho nabídl našim mladým, aby si ho odvozili. Bohužel, jinak to nešlo, než kolečkem. Tak syn vozil a vozil a vozil a snacha pomáhala skládat.
No, potom bych nechtěla drhnout tu vanu, když se syn vykoupal, na to on má doma lidi, tak tě, moje milá snacho, opravdu lituji. Doufám, že to aspoň stálo zato. Ohřáli jste se dvakrát.
