V první řadě se chci zmínit o tom, jak se daří manželovi, ale také mně. Já pořád přemýšlím a vymýšlím, co uvařit, abych neublížila manželovi, hlavně jeho dietě. Je to náročné, ale snad jsem mu zatím neublížila.
Jinak manžel zatím nic moc. Je stále unavený, nic ho nebaví a většinu dne prospí. Ve středu jsme šli (doprovázím manžela) na kontrolu k PL. Zase jsme to neměli jednoduché, u doktorky bychom museli prosedět celý den, nebo jít z domova už před šestou ráno, aby na nás zbylo pořadové číslo. To jsme vzdali a nechali se objednat na nadstandard za 200 Kč. A to bylo až za tři dny, jinak bylo plno. Paní doktorka mu řekla, že tak unavený prý je po tom pobytu v nemocnici a hned mu napsala kontrolní odběr krve. Teď se manžel bojí, co se dozví. Taky byl z nemocnice odkázán na gastro poradnyu Zase dostal hned doporučení k odběru krve na jaterní testy a za 14 dní jde na kontrolu zase tam. No, to se nedá nic dělat, hlavně, aby už to nebylo tak zlé jako posledně. Je také zesláblý, protože v nemocnici zhubnul a často se mu točí hlava. Štěstí, že mu nějaký pán pomohl vstát. V pátek šel sám na pedikúru, která je kousek od nás a přišel s tím, že upadl. Asi se mu zatočila hlava. No, po tom mém pobytu v nemocnici mne doprovázel manžel všude, protože se motám taky dost a teď budeme muset chodit všude spolu, aby sebou nepraštil zase můj manžel. No, nemáme to jednoduché, ale nevzdávám to. Jo, to manžel, ten každou chvíli brumlá, že ho nic nebaví, že to není život a mně se to nelíbí. Vždy mu řeknu, ať se nerouhá, že jsom na tom někteří lidé daleko hůř a jsou rádi na světě.
Příští týden má manžel 87. narozeniny a už dopředu avízoval, že od nikoho nic nechce, že nic slavit nebude. Ach jo, tak jsem zvědavá, jak to dopdne. Snad to proběhne v pohodě, já doufám.
Přeji hezký zbytek víkendu.
Vaše Ježurka