Včerejší den nezačal moc dobře. Jen co jsme přišli z nákupu, tak manžel zjistil, že nám nesvítí světlo v koupelně. Jo, kdyby se to stalo dřív, vyměníme žárovku a je hotovo. Ale po rekonstrukci koupelny není to už jen tak. Máme místo normálního světla „bodovky“ a tak jsme nevěděli, jak s tím dál a potmě, přece jenom už ním nic nejde jen tak a co teď?
Naštěstí manžel hned vzápětí zjistil, že to není světly, ale nejde zmáčknout vypínač. No, co se tak divím? Při rekonstrukci koupelny nám chtěli udělat dobře, když už měnili světla, tak nám dali do koupelny i na WC nové vypínače. A za třičtvrtě roku už se jeden polámal. Není to ten starý, dobrý, který nebyl problém opravit, ale tento je „nový“ a co s tím? Ještě máme dost vypínačů původních, tedy už je jim 57 let a navzdory stáří fungují, ale tento se rozhodl porouchat se tak brzy. Našla jsem si tedy nějaký telefon na „pana domácího“, tedy majitele bytů a zavolala. Paní si to zapsala a oznámila, že mají pět dní na to, aby s tím něco udělali. Na můj dotaz, jak budeme pět dní fungovat bez koupelny, prý neví.
Dali jsme si tedy provizorně do koupelny lampičku z nočního stolku, abychom se mohli aspoň trochu umýt. No, dnes je to teprve druhý den, tak budu zvědavá, jestli to stihnou aspoň do víkendu.
O tom, že se s mým zdravotním problémem potřebuji sprchovat denně, ani nemluvím. Dnes to zkusím s tou lampičkou, snad to dáme.
Přesně na poledne jsem byla objednaná k mému urologovi na běžnou kontrolu. Při té příležitosti jsem mu ukázala zprávu z pohotovosti, kde jsem byla před cca 14 dny se zánětem močového měchýře. Na urologii mi vždy kontrolují moč, tak jsem se zeptala, jak to mám. Nahlásila jsem také poctivě, že jsem poslední den nedobrala antibiotika, protože se mi po nich udělalo hodně zle. Já, která nikdy nezvrací, jsem myslela, že se vyzvracím z podoby. Tak jsem poslední den atb vynechala. Pan doktor mi sice řekl, že je moč v pořádku, ale pro jistotu mi napsal nějaký lék, který ze sáčku vysypu do vody a vypiji před spaním. Dnes jsem si lék vyzvedla, k mému údivu jsem zaplatila 249 Kč (nebyla jsem upozorněnna) a šla domů. Doma jsem zjistila, že to je jen jeden sáček na jedno použití – a za ty peníze a bez varování? No, co nadělám, doufám aspoň, že to k něčemu bude, ale já to stejně nepoznám, že?
Tak tedy dobře, večer si lék vezmu a budu doufat. Taky chodím stále s telefonem a doufám, že někdo brzy zavolá, aby mi přišel opravit to světlo v koupelně. Mám snad i na toto záruku, nebo ne?
No, když nejde o život, … že?
Aspoň nám teď od rána vysvitlo sluníčko, doteď pršelo. Přeji všem hezký den. Vaše Ježurka