Ve středu jsem měla svátek, proto jsem navrhla manželovi, že půjdeme zase jednou na oběd do čínské restaurace, ale sami. Tak nevím, ale myslím, že už tam hodně dlouho nepůjdeme. Většinou jsme si dávali křehké kuře, které nám chutnalo. Manžel ocenil i to, že bylo s rýží, já zhřešila hranolkami. Ale bylo to velké zklamání pro mne. Za prvé nám k tomu dali ostrou omáčku, aniž by se zeptali a pak nám číšník řekl, že to není moc ostré. No, jak pro koho. Já si v tom namočila jeden hranolek a stačilo. Vůbec mi to nechutnalo, bylo to pro mne dost ostré a pak jsem se bála, protože jem měla na dnešek naplánovanou návštěvu na alergologii, no tak jsem se spíš bála, co bude. A pak, to kuře nebylo jako kuře. Byla to hlavně hodně opečená kůže, jako škvarky, kterou já vůbec nejím, tak jsem z toho vydolovala opravdu minimum libového masa.
Dnes jsem se tedy vypravila do té alergologické poradny. Byla jsem objednána na 9,00 hod. Přišla jsem tam o deset minut dřív a ohromila mne plná čekárna. Nakonec jsem šla do ordinace až v půl dvanácté. Myslela jsem, že ještě stihnu uvařit něcko jednoduchého, ale bohužel. Jedná dobrá zpráva tohoto dne bylo to, že z těch testů nebylo nic alergického. Jsem objednaná zase na září a to prý mi vezmou krev, tam se to prý lépe pozná. Ale taky na to nemám moc spoléhat, protože se na tu potravinovou alergii často vůbec nepřijde. Tak uvidíme.
A nakonec aspoň něco hezkého a milého. Manžel mi přál k svátku až skutečně v ten den, kdy byl a koupil mi mj. krásnou růžičku.
A tady ještě v detailu.
Ještě jednu radost jsem měla. Moje věrná Otavínka mi poslala k výročí blogu a k svátku ještě ježečky, které mi koupila, když byla ve svém milovaném Písku. Jsou naštěsí malí, tak se ještě někam vejdou. Ještě jednou, milá Haničko, moc děkuji. Jsem dlužníkem a věřím, že jím nezůstanu.
Jsou roztomilí, že?
Krásnou dobrou noc všem přeje Ježurka