Sobota. Řeknete si, že je to den jako každý jiný. Ale pro nás ne, přece to máme dnes trochu jinak. Jednak nechodíme do města nakupovat, byť jen chleba, ale většinou vařím, o víkendu i polévku, peču a peru. Dnes jsem si libovala, že to bude volnější. Těsto na „můj“ štrúdl jsem si udělala včera a dala přes noc odpočinout do lednice. Jablka mi nedávno přinesl syn z vlastní zahrádky, které jsem ihned zpracovala na mrazák, tak to dnešní pečení nedá moc práce.
Těsto jsem rozválela, naplnila a jednoduše upekla. Pohoda. Pak jsem jen vařila kuřecí vývar a hlavní chod jsem také vyndala z mrazáku.
Tak jeden úkol splněn.
Polévka mi také nedala moc práce, maso vařím v tlakáči, tak to bylo brzy. Zavařit a hotovo.
Měli jsme čas, tak jsme si ještě před obědem umyli nádobí. Manžel je mistr ve smažení cibulky, tak ji usmažil a já dala ohřát červené zeli na kamna a knedlíky, plněné uzeným do mikrovlnky.
Když jsem utřela nádobí, začala jsem připravovat oběd na talíře. Ještě si vezmu slánku, kdyby bylo potřeba, tak otevřu dvířka od kuchyňské linky a v tom rána, že by se ve mně krve nedořezal. Napřed jsem se lekla, co to bylo, ale to opravdu nešlo přehlédnout. Manžel se taky rozklepal a teď jsme viděli tu spoušť. Zelí, kam se podíváš. Na zemí, na kamnech na zdi, na kachličkách vedle sporáku, no prostě všude.
Kolikrát jsem manželovi říkala, aby mi nedával odkapávač nahoru na linku, že ho můžeme shodit, když tu linku otevřu. A právě to se teď stalo.
Toto je naše kuchyňská linka. Manžel, když na chvíli odkládá odkapávač, tak ho dává tady vpravo na tu linku nahoru nad kamna.
Tentokrát ji dal vedle a kus přečníval, tak když jsem otevřela nic netušíc dvířka, byla to ta řána. Odkapávač na zemi a všude okolo zelí. Aby bylo lépe vidět, bylo červené.
To je náš odkapávač a je vidět, že to zelí bylo fakt všude.
Jen jsem nebyla tak duchapřítomná a nevyfotíla jsem ten binec hned. Až bylo uklizeno. No právě, museli jsme s manželem oba přiložit ruku k dílu a vše uklidit.
Takto to vypadalo. Jak ten odkapávač letěl, bacil do lžíce, která byla v zelí a ta ho rozprostřela všude, kam se dalo. Tak jsem si řekla, že je vlastně dobře, že to nezavadilo o vařečku v té usmažené cibulce, to by byl větší binec a hlavně hodně mastný.
Manželovi se z toho všeho udělal hodně zle, že ani nemohl dojíst celý oběd. Škoda, že?
Tyto dva knedlíky už nedal, ale prý si je ohřeje k večeři jako předkrm.
No, je vídět, že se nám občas přihodí nějaké zmatky, ale co naděláme. Ještě, že manžel nedostal infarkt. Lekl se opravdu hodně. Ale věřím, že příště už dá odkapávač i na chvíli na své místo, které rozhodně není na lince.
Přeji krásný celý víkend. Vaše Ježurka