V neděli bylo krásné počasí a naši mladí si naplánovali výlet do Prahy. Jezdívají tam často za dětmi, tedy našimi vnoučaty a tak nám navrhli, že nás vezmou sebou. Jela i druhá babička a v restauraci, kde jsme měli všichni sraz v pravé poledne, se nás sešlo dvanáct.
Už nestíháme jako dřív, když byla vnoučata malá a tudíž doma, slavit každého extra. Teď jsou vnoučata od syna v Praze, bytem i pracovně, tak je slavení složitější. Všichni, co mají v říjnu svátek nebo narozeniny, se oslaví najednou. Tak bylo řečeno. Já mám vždy ráda to hemžení, když si přejí všichni všem, ale tady to stačilo popřát třem jubilantům. Pak jsme si zasedli k obědu, pokecali jsme a rozjeli se. Napřed jsme se zastavili juknout do bytu Ivanky a Lukyho, co mají zase nového. Oni bydlí kousek od té restaurace a pak jsme jeli všichni domů.
Domluvili jsme se, že se sejdeme zase v listopadu na Lukyho promoci a na oběd zajdeme zase sem, tady nám chutná. Tentokrát se nefotilo, jen vnučka udělala super fotku, jak si zrovna strkám sousto do pusy. No, ještě, že nejsem háklivá, tak to klidně prásknu i sem.
Tak to jsem já, no co, všichni jíme, no ne?
Tady je zachycena i druhá babička. Ano, měly jsme stejný oběd. Moravské vrabce. Dobré to bylo.
Ještě stačila vnučka vyfotit vnuka. V pozadí jsou rodiče jeho přítelkyně a také její babička. No, jak jsem psala, bylo nás tam dvanáct.
Sluníčko krásně svítilo, jen v těch Stodůlkách stále fouká vítr, ale jinak je tam krásné bydlení.
Dnes ráno tady taky svítilo sluníčko, ale momentálně se někam schovalo. A taky fouká venku studený vítr, ale co bychom chtěli, že?
Všem vám přeji krásný den. Vaše Ježurka