Dnešního dne a přibližného času před deseti lety jsem si sedla k PC a rozhodla se, že budu psát. Ano, založila jsem si tento blog a ani se mi nechce věřit, že už je to tak dlouho. Byla jsem inspirována vnoučaty, ale jak šel čas tak vnoučátka blog opustila, ale já jsem zatím vytrvala.
Na začátku jsem měla jako čtenáře jen rodinu a jednu věrnou čtenářku hodně mladého věku. Jak tak koukám, tak už je tato dívčina dávno vdaná a já jsem ještě tady. Postupně se přidávali další čtenáři, tedy upřesním to, čtenářky.
Od mých začátků se nějaké čtenářky udržely, postupně jich přibývalo a v poslední době, i když jsem článků podstatně ubrala, tak mám kolem patnácti set čtenářů týdně, za což jsem ráda.
Je pravda, že čtenáři postupně přibývali, ale pak se zase návštěvnost snížila. Ale pořád je to ještě hodně a jsem jim vděčná.
Třeba loni jsem vůbec neměla článek na blogu u příležitosti mého výročí, protože jsem ležela v nemocnici, proto také byl průměr za rok menší.
V posledních měsících se na mém blogu vyskytují také nějací zahraniční čtenáři, píší v ruštině a také v angličtině, ale to já okamžitě mažu a blokuji. Už se to trošku zmírnilo, ale někteří jsou vytrvalí.
Jsem ráda, že jsem se pustila tenkrát do psaní blogu, našla jsem tady mnoho přátel, nejen virtuálních, ale už jsem se s některými poznala i osobně a našla jsem tu taky kamarádky.
Všem, kteří chodí ke mně na návštěvu moc děkuji, ale jsem vděčná i za náhodné čtenáře.
Zdravím všechny, kdo zavítá i dnes. Krásné dny vám všem přeje Ježurka
