Teď myslím zdravotně nejen my dva, ale celkově naše zdravotnictví.
Ve středu jsem byla na kontrole na nefrologii, kam jsem byla po roce vždy pozvána. Výsledky krve a moči jsou prý neměnné, tedy stále stejné, což je dobře, tak mne chtěl pan doktor vyřadit z evidence a kontroly. Ale ještě se zeptal, jestli jsem byla loni v nemocnici. No, lhát moc neumím, tak jsem se přiznala. Zprávu jsem měla sebou, tak jsem mu ji půjčila a tím pádem musím ještě zase za rok na kontrolu. Když se ale dozvěděl, že jdu příští měsíc znovu na operaci, tak mne asi chce vidět kvůli té narkóze, si myslím, přece jen jsem už starší člověk, že?
Jinak se pan doktor ptal, jaké beru léky, jestli stále jen ty dva jak loni. Přitakala jsem a on se nabídl, jestli nepotřebuji něco napsat. Řekla jsem, že půjdu brzy k mému internistovi na předoperační prohlídku a on mi je napíše, ale řekl, že mi je klidně napíše sám. Ochota a vstřícnost je mu vlastní. Odešla jsem s receptem.
Odcházela jsem tedy spokojená.
Cestou domů jsem se stavěla na pokoji na interně za manželem a mluvila jsem i s jeho ošetřující lékařkou. Nemohu říct, že by byla neochotná nebo protivná, ale bohužel jí bylo špatně rozumět. Je to Ukrajinka. Řekla mi, že mu budou ve čtvrtek, tedy dnes, brát krev a bude-li to v pořádku, tak může jít odpoledne domů. A odvoz? Slíbila sanitku, kterou sama navrhla.
Ovšem dnes bylo všechno jinak. Paní doktorka tam dnes nebyla, byl tam jiný pan doktor. Manžel má nějakou vyrážku na obličeji asi alergii možná na antibiotika, která dostal na poslední dva dny místo těch do žíly. Doktorka mu dala nějaký prášek, ze zprávy jsem dnes zjistila, že to byl dithiaden. Bohužel to moc nepomohlo, tak se šel zeptat doktora, co s tím. Slíbil mu ještě jednu tabletku, ale musel si o ni říkat třikrát. Vizita? Ta chodí asi jen někdy, dnes tam nikdo nebyl, a kdyby se sám manžel nepřihlásil, tak je ještě určitě v nemocnici, i když mu doktor řekl, že tam má napsáno, že půjde domů, bude-li krev OK. Doktorka mi včera řekla, že dostane antibiotika ještě domů, ale nedostal nic.
Musel si za doktorem chodit sám a odvoz domů? Ironický smích, aby na to zapomněl, že by mu do Litvínova dali sanitku. Bohužel si musel vzít taxi, syn byl mimo město a dcera ještě učila.
Tak teď dieta, doufám, že mu to všechno vydrží a jsem ráda, že jsme zase spolu.
No a o zdravotnictví v našem okresním městě si stále bohužel myslím své. Názor neměním, ale všichni chtějí víc peněz. To opravdu není spravedlivé, protože ani ve zdravotníctví nepracují všichni stejně.
Všem přeji krásný den. Vaše Ježurka