Už jsem psala, že v poslední době nestíhám. Jistě si říkáte, hlavně vy mladší, jak může seniorka něco nestíhat. Bohužel, je to tak.
Můj den začíná tím, že udělám snídani a najíme se. Pak většinou ještě v noční košili připravuji vaření, protože mezi 9 – 10 hodinou jezdí sestřičky z Domácí péče, aby mi převázaly břicho. Napřed se ale musím „přebalit“ já, pak si břicho pořádně po sundání předchozího obvazu osprchovat a pak jsem prakticky paralyzovaná, protože musím čekat, až přijdou sestry. Někdy jsou u nás dřív, někdy později, ale prakticky já nic s holou dírou v břiše dělat prakticky nemohu.
Když sestry odejdou, chodím s manželem trošku ven, něco málo nakoupit, ale hlavně se musím projít. Dostala jsem to příkazem od mého operatéra, abych byla připuštěna po novém roce k tomu, aby mi dali zpět mou stomii. Po příchodu domů dodělávám oběd. Dnes například jsem vařila zapečené brambory, takový jednoduchý a dobrý oběd. Hned ráno jsem uvařila brambory, nechala vychladnout a po oloupání protlačila kolečkem na kostičky, manžel nastrouhal nahrubo sýr a salám, já to smíchala a připravila do remosky, že to zapeču až přijdeme domů. Pak už to šlo rychle, ještě jsem k tomu udělala okurkový salát.
Takto jsem připravila brambory na zapečení
Toto jsou už zapečené brambory v remosce
a tady moje porce k obědu. Okurkový salát jsem nefotila
Po obědě jsem osprchovala moje orchidejky, umyla misky a pak už mi to na chvíli stačilo a tak mne zase brala páteř, bolest vystřelovala do nohy od vyhřezlých plotének, že jsem si musela na chvíli lehnout. No jo, moje „rosnička“ hlásí, že bude změna počasí, to už lepší nebude.
No a teď sedím chvíli u PC, venku svítí sluníčko, ale na odpolední vycházku chodíme málokdy. Manžel ten je na tom s těmi svými koleny čím dál hůř a někdy nemůže vůbec chodit, no a já dělám většinou nějaké drobné domácí práce a taky už budu pomalu ale jistě začít aspoň trošku uklízet na vánoce.
Na závěr něco pro lepší náladu. Přidávám dvě totky, jedna je z večerní Prahy a druhá z ranních Teplic, jsou od vnoučátek.
Tuto fotku poslal vnuk Luky z večerní Prahy, byl to konec září
a tuto fotku zase vnučka Lada z ranních Teplic.
Obě fotečky jsou krásné, i když každá jiná, tak pro doboru náladu jsem je přidala.
Hezký konec týdne vám všem přeje vaše Ježurka