Včera jsem se zase potýkala s bolestí páteře, vystřelující do levé nohy. Bylo to ale docela dost, protože jsem nemohla ani sedět, o ostatním nemluvě. Vím, že se bolest po čase zase zmírní, tak se snažím neškodit ledvinám a zkouším to bez léků.
Manžel naopak, snaží se užít lék a taky ho nabízí mně. Někdy mu z legrace říkám, že je „feťák“ a snažím se bránit. Včera mne ale výjimečně ukecal až po obědě, když to od rána nepřecházelo. Na neurologii mu naposledy lékařka předepsala nějaký lék na velké bolesti, prý si ho mám vzít.
To jsem ale neměla dělat. Za chvíli jsem byla jak opilá a ještě v noci se mi točila hlava! Spát jsem nemohla, jen tak jsem ležela bez vrtění a moc jsem ani nečůrala. Lekla jsem se, aby to neodnesly zase ledviny, bála jsem se dialýzy a tak jsem si v noci nadávala, proč jsem udělala takovou hloupost.
Pak jsem konečně usnula, ale asi za hodinu jsem se opět probudila, protože se mi zdál tak praštěný sen, že jsem si ho dokonce do rána zapamatovala:
Jsme s manželem doma, myslím, že tam byla i dcera nebo maminka, to přesně nevím a vtom zvoní zvonek. Manžel šel otevřít, já byla v zadním pokoji. Po chvíli kouknu do chodby a vidím, jak tam stojí jeden úplně nahý muž a rukama si chrání svoje mužství. Lekla jsem se a řekla, ať jde okamžitě ven. Prý ho tam vzal manžel a chtěl jít za ním do ložnice, kde manžel něco hledal ve skříni. To bylo něco pro mne. „Jedeš ven, ty čuně“, říkám, on měl totiž na nohou boty a v nich šel dál.
Vtom manžel říká, že mu půjčí nějaké šaty, že s ním hrával kdysi fotbal. Vtom se přiřítila k nám domů ještě nějaká ženská a ukázalo se, že to byla jeho manželka, která mu začala nadávat. Byl totiž někde u milenky a utekl před jejím manželem. No, nesmála jsem se, bylo to horší! Přála jsem mu to a řekla, že dobře mu tak, aspoň si to bude pamatovat. Mezitím se ale manželé usmířili a odcházeli ruku v ruce v manželových šatech.
Zasmála jsem se teprve po probuzení, taková blbina se mi ještě nezdála, nevím, kde se to v tom mém mozku vzalo a tak jsem si řekla, že to bylo možná taky způsobeno tím silným práškem na bolest, který nebyl vůbec určený pro mne.
Jsem poučena, slibuji, že už si nikdy nevezmu lék, který mi lékař nepředepsal. Byla to ošklivá noc, to mi věřte. Naštěstí dnes již funguji normálně, bolest se zmírnila díky Fixa plastu.
Krásné spaní a hezké sny přeje Ježurka