Už jsem zde psala, jak nám začal ten nový rok – pomalu potopou. V pondělí nám sice chvíli, ale přece jen nesplachoval záchod, a tak jak z ničeho nic přestal, tak zase sám od sebe začal fungovat. Už se začínám bát, že tady někdo straší.
Byli jsme s dětmi na včerejšek domluveni, že zajedeme aspoň na otočku pozdravit maminku a předat jí dárečky. Vyjet jsme měli ještě před polednem, protože jsme se museli včas vrátit. Děti měly ještě nějaké úkoly.
Manžel měl už víc jak týden velké bolest páteře, nic nezabíralo, tak jsem hned ráno volala PL, jestli se taky musí objednávat, když má bolest. Ne, ale musí prý přijít do 10,00 hod.
Hned jsme se tedy s manželem vypravili na pochůzky. Měla jsem na poště ještě balíček, který měl přijít do Vánoc, ale bohužel bylo ve schránce ve čtvrtek oznámení, že mi nemohla pošta v úterý balíček doručit. Blbost, nikde jsem nebyla, tak si zase dělali šprťouchlata. V pátek jsem byla na té chirurgii, tak to zůstalo na včerejšek. Pak jsem ještě plánovala se konečně objednat na osteopatii, jak jsem tam původně šla a kde mne kvůli mým bolestem páteře poslala moje neuroložka, protože si už se mnou nevěděla rady. Pak jsme ještě potřebovali koupit něco málo, no a já sama? No, nezvládnu.
Nakonec jsme zase na to objednání nešli, protože by to manžel k té PL nestihl a tam nutně potřeboval. Já jsem pak z obchodu šla s taškou – ne těžkou, ale přece jen sama, hodně opatrně 15 minut chůze, ale zvládla jsem to i s tou jen jednou rukou a bolavou v pořádku. Dole jsem zazvonila na sousedku, která mi nabídla pomoc v nejhorším, aby mi sundala moje palčáky a rozepla kabát. Manžel si zapomněl doma mobil a já celá nervózní čekala, kdy přijde, jestli někde neupadne a zda to stihne do doby, než odjedu. K naší praktické lékařce jezdíme stále do chemičky. Ufff, stihnul to jen tak tak a ode dneška mu jezdí sestry píchat injekce.
U maminky jsme byli v pohodě a já vezla domů propouštěcí zprávu maminky z nemocnice, protože jsem jí slíbila, že ji doma okopíruji a pak jí to pošlu. No jo, zase byl problém. Opravdu, došla mi barva, stačila jen na jednu stránku.
Dnes ráno jsme tedy šli, abych se konečně objednala a pak do obchodu, kde ji vždy kupuji. A co myslíte? Měli inventuru. To už přece není normální. Samé schválnosti. Ještě je u nás druhý takový obchod, ale tam barvu neměli na skladě, museli ji objednat a bude zítra. Tak si bude muset maminka počkat.
Já jen doufám, že ta smůla, která nám nastartovala nový rok, nebude pokračovat. Všechny zdraví Ježurka