Tento týden jsem tady zveřejnila můj nazdobený stromeček. Vím, že je Ježíška až 24. prosince, ale u nás, starších, se to už bere jinak. Ještě si chceme všeho užít. A to platí i v tom, co se nám líbí. Já jsem měla roky mimo tohoto stromečku ještě takový mini na stole v obýváku. Tento je v pokojíčku, dříve dětském, ale když jsem letos vyndavala vánoční věci, tak jsem zjistila, že mi u stromečku chybí jedna nožka od stojánku. Co s tím? No, vyhodila jsem ho. Pokoušela jsem se sehnat jiný, adekvátní k tomuto maličkému, ale to byla fuška. Nakonec se mi povedlo sehnat za pár korun něco – no manžel to pojal jasně – prý koště a hned naznačoval, jak s tím zametá. Já jsem se ale nedala, narovnala jsem větvičky, stromeček nazdobila a – posuďte sami – mně se líbí!
Jde to, ne?
Ale jen jsem instalovala ten větší stromeček, vida, už mi Ježíšek naděluje. Už v pondělí mi poslala Otavínka dárečky, ale já se k nim dostala až v pátek. Inu naše pošta umí jen zdražovat, ale zlepšovat služby – kdepak!
Samozřejmě jsem měla velkou radost, protože mi kromě diáře od spoluautorky přišla i pěkná řádka roztomilých ježečků a předtavte si, žádný není duplicitní. Jak to jen ta Otavínka dělá, to nevím.
Ježeček jako zápich – opravdu parádní. Je evidován pod č. 245
Další ježčí zápich i se srdíčkem má č. 246
Toto je už ježeček keramický a ve vitrínce bude pod č. 247
A tady jak to vidím je ježeček originální, určitě ho někdo vytvořil sám, dostal č. 248
A co je tohle? Jsem si říkala, než mi Otavínka podala vysvětlení. Toto je na zakázku vyrobená lékovka. Prý měli v tom obchodě na víčku lékovek různá zvířátka a Otavínka tam naříkala, že nemají ježka, až se paní slitovala, vzala si její telefonní číslo a lékovka má tohoto krásného ježečka, dostali spolu č. 248. Bohužel, pořád to házelo odrazy, líp jsem to vyfotit nedokázala.
Tak jsem ještě lékovku otevřela a je to super rozdělené na tři denní dávky, tedy ráno, poledne a večer. Tak s tím se budu chlubit, pokud to budu potřebovat na cestu na jeden den.
A to mám k tomu všemu ještě diář na příští rok i s věnováním spoluautorky.
Tak to vidíte! Už mám dárečky a je ještě brzy. Moc za ně milé Haničce – Otavínce děkuji.
Dnes u nás svítí zase sluníčko, no uvidíme, jak to bude dál. Ale ať je slunce nebo mráz, přejí vám všem, abyste se měli moc krásně. Vaše Ježurka