Také bylo u vás včera ošklivo? Hned ráno pršelo jen se lilo, stěrače ani normálně vodu nebraly, musel je dát vnuk na hodně rychlo. Pokud tipujete, že jsme jeli se synem a jeho rodinou na výlet, máte pravdu. Bohužel, počasí ještě stále neumíme poručit, tak jsme vyjeli s nadějí, že aspoň na chvíli přestane.
Manžel zatoužil ještě vidět aspoň něco z Prahy, věděli jsme, že tomu moc nedáme, nafetovali jsme se léky a vydali se na cestu. Ono nebylo ani žádné teplo. Vystoupili jsme v Praze u Holešovské tržnice, kde má kousek odtud byt vnuk se svou přítelkyní, protože si tam potřeboval odložit věci, které si přivezl. Odtud jsme se dali na tramvaj s nadějí…. ale bohužel. Věděli jsme, že toho moc neuvidíme ani nenachodíme, ale chtěli jsme spojit dobré s užitečným a manžel potřeboval nutně koupit bundu.
Nastoupili jsme tedy na tramvaj na této stanici a jeli na stanici metra Vltavská. Odtud dál na I. P. Pavlova, tam jsme se asi před rokem dobře najedli a byl pomalu čas oběda, tedy pro nás, co jíme ještě před polednem. Bohužel, restaurace byla zavřená, i když se tam svítilo.
Pršelo a čekat venku a nevědět zda bychom se dočkali, tak jsme to vzdali a jeli metrem na stanici Jiřího z Poděbrad do naší známe osvědčené restaurace U Růžového sadu. I navzdory počasí tam probíhaly pravidelné farmářské trhy, hojně obsazené a taky nakupujících tam bylo dost. My to viděli jen zdáli a už jsme mířili své kroky do restaurace. Dali jsme si tam smaženou kuřecí kapsu se sýrem a hranolky (ty doma nemíváme), chutnalo nám to a to bylo hlavní. Najedli jsme se a co teď? Sice už trochu méně pršelo, ale na courání venku nic moc a také naše bolístky nám toho mnoho nedovolily. Jeli jsme tedy na Náměstí Míru, kde už jsme viděli připravené boudičky na vánoční trhy.
Ty boudičky byly v parku, tady jsem si jen tak opět vyfotila kostel
Z této zastávky jsme jeli opět to Vršovic, manžel si chtěl opět zavzpomínat na svoje bývalé bydliště. Jezdí tam ty dost dlouhé tramvaje, kterou bych ani celou do svého foťáku nepobrala.
Když jsme viděli, že se na bývalém bydlišti nic nezměnilo a dům je stále neopravený, vydali jsme se pěšky dolů kolem „Ďolíčku“ na jinou tramvaj. Pošta, která je kousek naproti tam pořád ještě funguje (od r. 1945) a tak jsem vyfotila aspoň objekt, kde manžel trávil mládí jako fotbalista, ale opravdu hodně mladý.
I ten nápis tam snad je původní
Manžel se usmívá u vzpomínek na mládí a taky trošku přestalo pršet, stačila mi kapuce.
Tuto fotku na stanici MHD pod hřištěm Bohemky jsem pořídila proto, že tam byl na stanici jeden otužilý pán, který měl ještě včera kraťasy.
Pak už jsme se tramvají dostali lehce na Karlovo náměstí, kde je v pasáži Václavská cukrárna, kam vždy pravidelně chodíme na kávu se zákuskem.
Můj zákusek, mimochodem banánek byl výborný včetně kávičky.
Manžel si dal dia jablečný řez a měla jsem svolení si ho vyfotit. Bylo tam příjemně teplo, horká káva a nepršelo tam, zkrátka jsme si to užili.
Potom už jsme se vydali metrem až na konečnou do Zličína, kde hráli bowlingový turnaj naši kluci, tedy syn a vnuk. Moc se mi to tam líbilo, už tam všude měli krásnou vánoční výzdobu.
Tento krasavec stál hned venku před vchodem, ani tam není celý vidět, já se motala mezi těmi davy lidí, tak jsem to nijak netrotila.
Tady jsem stačila zase vyfotit i manžela
a všude byly od stropu zavěšené ty nádherné koule, prostě paráda.
Toto jsem taky nikdy neviděla. Hudebníci byly oblečené figuríny, hráli jako kapela a dokonce, když byla slyšet muzika, tak to vypadalo, že opravdu hrají. Jasný, že se to líbilo všem, ale byly okolo hlavně děti.
Tady jsem si tu krásnou vánoční atmosféru vyfotila ze shora.
a ještě jednou.
Jen dodám, že lidí byly mraky, nejen v obchodech, ale také všude tam, kde se prodávalo teplé jídlo, a že tam těch firem vedle sebe je cca 7 – 8. Taky jsme tam viděli naše nepřizpůsobivé, kteří na tom taky nejsou určitě tak zle.
Vydali jsme se také se snachou projít pár obchodů a já si koupila něco jako klobouk, tady mi jako pokrývku hlavy ukazovali jenom pletené čepice, což si mohu vyrobit sama.
To je on, tady vypadá jako fialový, ale není to tak, je šedivý a všichni mi ho schválili. Aby taky ne, za ty peníze.
Tak to je o včerejším výletu všechno, jen ještě dodám, že jsme přijeli až kolem půl deváté večer a celou cestu bylo jasno a vůbec nepršelo.
Tak máme na hodně dlouho vybráno, byli jsme sice unavení, ale příjemně. Všem krásný zbytek víkendu přeje Ježurka