Dnes ráno jsem se vydala s manželem coby bodyguardem dolů na středisko k odběru krve. Příští týden mám kontrolu i na interně a tak potřebuji znát, jestli budu pokračovat v braní léků na cholesterol. Ten se mi objevil poté, co jsem onemocněla se srdíčkem. Teď mi ho v nemocnici po operaci vysadili, tak už tři měsíce neberu na cholesterol nic, snažím se sice jíst zdravě, ale myslím, že už v mých letech a s mými zdravotními problémy , je kontrola povinná.
Cestu dolů z kopce jsme zvládli, držela jsem se manžela jak klíště, šli jsme hodně opatrně, protože by mi stačil i malý kamínek ke kolizi. Pak jsme sešli jen kousek na tramvaj a jeli do obchodu, který je hned pár kroků od zastávky a hned vedle zase staví autobus, která nás odveze už jen k našemu domu. Snažila jsem se vymyslet trasu, abych co nejvíce šetřila mou výronovou nožku.
V laboratoři na středisku nikdo nebyl. Myslela jsem, že tam nejsou, ale asi se moc lidem nechtělo po ráno vstávat, protože za námi bylo za chvilku fůra lidí. Na stanici tramvaje jsme si naopak počkali déle, tramvaj měla zpoždění. V obchodě jsme nakoupili jen pár věcí a šli hned na autobus, který staví hned vedle.
Byli jsme rádi, že nebudeme čekat dlouho, tak jsme se bavili pozorováním okolí. Ke stanici MHD přišel jeden slušně oblečený pán s cigaretou a skláněl se nad odpadkový koš. Myslela jsem, že to cigáro tam jde típnout, ale ne. On tam uviděl takovou tu menší lahvičku asi od rumu, zkoumal obsah, asi tam zbylo pár kapek, tak ji otevřel a rovnou ji vysál. Fuj, jsme si řekli s manželem, pak se divíme, že má někdo žloutenku. Pak přešel na druhou stranu a šel vizitýrovat do dalších odpadkových košů. Kdybych to neviděla, nevěřila bych, že člověk, který byl čistě oblečený, bude na tom tak zle.
Autobus měl docela velké zpoždění, tak nebylo divu, že byl narvaný k prasknutí. Štěstí, že to máme jen dvě zastávky, jen jsem se musela pevně držet. Dojeli jsme dobře, ale nožka to cítila. Na druhou stranu jsem byla ráda, že mi to aspoň takhle jde.
A další zpoždění bude mít moje kontrola na GASTRO v nemocnici, kam jsem se měla objednat tři měsíce po operaci. Měla jsem tam přijít v úterý a hned ve středu zase na internu k nám. Před chvíli mi volala sestřička, že tam v úterý odpoledne pan doktor nebude a přeobjednala mne na středu ráno. Tak se budu muset přeobjednat i u nás na interně, ale měli ordinovat do dvou odpoledne a už po půl druhé nebrali telefon.
Tak nevím, je dnes celý den nějaký zpožděný? Už to tak vypadá. Ale je pravda, že mně se taky vůbec ráno nechtělo vstávat a tak mne napadlo, jak jsem to zvládala dřív, to vstávání do práce. Ale nedá se nic dělat, já vím.
Všem přeji hezký den a bez nějakého zpoždění. Vaše Ježurka