Je o nás známo, že chodíme s manželem nakupovat celkem brzy ráno a domů se vracíme kolem deváté hodiny a to některé obchody teprve otvírají. Pokud tedy potřebuji něco navíc kromě jídla nebo drogerie a lékárny, musím se vydat do města po obědě. Právě dnes jsem si řekla, že bylo počasí tak akorát, že jedu. Manžel byl rád, že sedí, stačilo mu to ráno (a to jsme šli pěšky hezký kus), tak jsem šla na poslední chvíli na autobus. Právě přijížděl a já bych ho v pohodě stihla, ale vtom mi docvaklo, že jsem si doma zapomněla průkazku na MHD. Manžel koukal z okna, tak mi ji hodil dolů, abych nemusela ty schody ještě jednou a já se tedy vydala opět pěšky. Trošku jsem šla jako šmajda, ale řekla jsem si, že to rozejdu.
No a při tom cupitání jsem si řekla, že když už jdu jednou sama, tak zkusím zase po cestě něco vyfotit. Ale opět jen mobilem, na foťák jsem si fakt nevzpomněla a když jdu s manželem, nemá to rád, když fotím. Tak neprudím.
Sešla jsem dolů z toho našeho kopce a jdu takhle kolem parku a kostela, tak jsem vytáhla mobil a fotila.
Kostelík vykukuje za parkem
Tady je o kousek dál a je vidět, že jsou mraky, čili nebylo tak vedro
Blížím se k náměstí, už jsou vidět paneláky
Tady je náměstí zezadu, byla jsem v hodinářství, kde jsem nechala ty naše staré, ale funkční hodinky (celkem jich bylo osm), co kdyby někdo chtěl opravit nějaké staré, tak na součástky. Samozřejmě zadarmo, jak jinak.
Snažila jsem se tady vyfotit sluneční hodiny, ale asi jsem nebyla dost blízko.
A už jsem na náměstí a ještě jednou jsem vyfotila náš kostel.
Náměstí přede mnou, vzadu bývalý hotel, dnes ubytovna.
Už jsem přešla na další náměsti a hezky upravené domy. Je to jasné, kousek doleva je Radnice.
Tady je před cukrárnou venku zahrádka a bylo pěkně, tak tam seděli lidé, netroufla jsem si fotit zblízka.
Ještě jsem vyfotila kytičky na tomto náměsti, kterých je tam dost
a přešla jsem na druhou stranu do Klenotnictví, kam jsem šla dát všechno moje starší stříbro. Když jsem posledně zjistila, kolik stojí jeho vyčištění, tak jsem neváhala a za 25 g stříbra jsem dostala 158 Kč. Ale co s tím doma, no ne? Takhle to ještě po roztavení poslouží.
Ještě jsem nakoupila pár maličkostí (hlavně manželovi) a šla už na autobus. Myslím, že mi to stačilo až až, ale byla jsem ráda, že byla moje mise splněna.
Před chvílí svítilo sluníčko, ale už zase jsou mraky, ale je tam teplo. Přeji vám všem krásný celý týden. Vaše Ježurka.