Dnes začnu tím, čemu jsem se dnes od srdce zasmála, až mi tekly slzy. Když jsem si telefonovala dopoledne s maminkou, tak mi vyprávěla, co jí říkal včera můj bratr, když tam byla na obědě.
Prý „Berylek měl narozeniny a proto, že jsme mu nedali žádný dáreček, tak si ho vzal sám. Bylo mu devět let. V noci sežral celou bábovku, která byla na stole“.
No jo, zapomínat se nemá, že? Očividně má jejich švýcarský salašnický pes Beryl rád sladké. Nejen, že se vždy třese na piškoty od maminky, ale něco podobného se mu povedlo již dvakrát. Je to už pár let, když tenkrát dostali svátečního beránka, speciálně upečeného pro ně. Večer asi povídali s návštěvou a ráno se divili. Beránka sežral Beryl. Ale na další velikonoce se švagrová divila zase. Měla na stole pelíšek s čokoládovými figurkami, krásně načančané a ráno – ano hádáte správně. Beryl sežral všechnu čokoládu, prý toho bylo aspoň půl kila, včetně staniolu. Pak měli strach, že mu bude zle, protože čokoládu nesmí, ale přežil to ve zdraví. Takže co je proti tomu bábovka, no ne? Mne to rozesmálo a evidentně to moc nevadilo bratrovi ani švagrové, protože ta obratem upekla jinou. Určitě si ji už uklidili a snad si to budou chvíli pamatovat. Tolik k úsměvné příhodě.
Ale nesmím zapomenout ani na miláčka naší rodiny – na Peginku, která právě dnes slaví také narozeniny. Má jubileum – je jí už dest let! Tak, Peginko, hodně zdraví, ať si tě ještě dlouho užíváme!
Peginka v celé kráse.
Já jsem minule psala o Juliánkovi, kocourovi mé vnučky, jak byl při odběru krve bolavý a bral antibiotika. Dalším rozborem krve prý se přišlo na to, že byl to kočičí stafylokok, staphyloccocus felis, naštěstí citlivý na ta antibiotika, co měl Julián předepsaná, takže už to má dobrý. V sobotu dostal poslední prášek a už je zase fešák.
Tady mám ještě fotku s nemocným Juiánkem, je vidět, že má jedno očičko jiné. Vnučka si vyhrála zase se selfíčkem.
Tady už je vidět, že jsou pacičky úplně zahojené.
I tady už je v pohodě i s vnučkou
Tady se mi moc líbi jak kouká
Už se opět rád kouká z okna
A tohle je fotka už úplně zdravého Juliánka včera. Snad už bude klid.
A abychom nešilidi ani toho druhého kocourka, tak sem dám i jeho pár fotek, je taky krásný, i když …. ano, přiznávám, stále si je pletu, ale snažím se.
Floriánek dvakrát – vedle sebe.
Je vidět, že je spokojený.
Tak, to by bylo pro dnešek vše, u nás stále ještě neprší, ale už všechno krásně kvete. Krásný celý nový týden přeji. Vaše Ježurka