Včera jsem se tu moc nevyskytovala, musela jsem si už konečně udělat pořádek tady v pokoji. Celý týden to taky vypadalo jako v nějaké šicí dílně. Sousedka chtěla zkrátit kahloty, které si koupila a potřebovala je nutně na pátek, já jsem si řekla, že konečně ušiji ty sedáky na židle do kuchyně, ale nějak jsem to nezvládala. Jak není člověku akorát, tak se mu do ničeho nechce. To určitě všichni znáte. No, sousedce jsem to slíbila, tak jsem jí kalhoty zkrátila ve čtvrtek a všechno ostatní nechala tak, jak to bylo roztahané.
Kalhoty tady taky čekaly dost dlouho.
Včera jsem si už řekla DOST a šla jsem na to.
Sedáky z molitanu jsem už měla nastříhané, obkreslila jsem je podle židle a docela jsem to trefila.
Nastříhat látku to také nebyl problém, pak jsem to našpendlené vyzkoušela a začala to kompletovat. Ještě jsem si šla na židli vyměřit, kam přišít šňůrky na přivázání k židli a jeden sedák jsem ušila komplet.
Ještě než jsem ho šla opět vyzkoušet, tak tady mám jednu perličku pro zasmání. Věřím, že se budou chechtat hlavně ti, kteří také šijí. Našila jsem ty šňůrky ještě před sešitím (a důkladně, to mi věřte), ale po otočení jsem zjistila, že jsem je dala obráceně. Tedy šňůrky byly uvnitř. Tak jsem si vynadala, jaké jsem trdlo, vypárala a zašila tak, jak měly být. Ale ouha! Zase se vloudila chybička! Měřila jsem to prve obráceně, tedy šňůrky měly být z druhé strany sedáku. No co jsem mohla dělat? Vypárat, znovu pořádně vyměřit a přišít tam, kam patříly. Ještě štěstí, že mne tato moje blblost nevytáčí, ale musela jsem to na sebe prásknout, abyste se taky měli čemu zasmát.
Tady už je to dobře
a tady je to vidět. Šňůrky jsou na svém místě.
No vidíte, zabralo mi to moje „šmodrchání“ celé odpoledne, tak jsem se pak šla uklidnit k televizi, kde jsem uháčkovala zase dva zvonečky na stromeček. Mám zatím letos jen čtyři nové a dvě nebo tři vločky, ale ještě nekončím.
A teď dodatek hlavně pro Kitty. V tom balíku, co mi poslala byl kromě brambor (mimochodem chválíme si je denně), ještě pečený čaj, který jsme už také vyzkoušeli a moc chválíme i se synem. Je mňam. A Kitty, mám tady ještě jednu fotku pro tebe. Koukni, kam si manžel dal ten pohled od tebe, co byl také v tom balíku pro potěchu jeho oka.
Čestné místo tam má kočička (protože máme rádi kočičky, tedy i pejsky) a velký magnet od vnuka z Hong Kongu a hned s nimi tam trůní pohled od tebe.
Dnes tam od noci prší a je vítr, že by psa nevyhnal, tak sedíme doma. Doufám, že se máte všichni krásně, i když to venku vypadá úplně jinak. Krásný zbytek neděle vám všem přeje vaše Ježurka