Dnes jsme si domluvily s blogovou kamarádkou Miluškou konečně setkání. Bylo to opravdu krásné odpoledne. Miluška zase perlila, že mne ještě teď, co jsem hodinu doma, bolí celý člověk od smíchu.
Napřed jsme se jako vždy šly posadit do cukrárny na kávu se zákuskem. Miluška křičela, že je na řadě s placením a hned mi řekla, ať si jdu sednout. Koukám, co tam ještě vyřizuje, byla nějak dlouho u pultu a pak nám prodavačka přinesla kávu se zákuskem a ještě každé dvě decky červeného vína. To jsem tedy koukala, jak se Miluška rozjela. Paní prodavačka byla na nás hodná a námi vybraný zákusek nám nedoporučila. Špitla prý Milušce, že není čerstvý. Za to měla náš velký dík, to se tak často nestává.
Než jsme začaly pít kávu, tak Miluška otevřela tašku a prý nejdřív něco vyřídí. Vyndala krásného ručně dělaného roztomilého ježečka, ktrého mi poslala Jituška v balíčku, když jí posílala nějaké věci. Moc mne to potěšilo, ona je Jitka opravdu mimořádně nadaná na háčkovoání zvířátek.
Takhle byl zabalený s cedulkou s mým jménem
a takhle je vybalený. Ten je boží, co?
Pak Miluška vytáhla z tašky ještě jedno překvapení. Koukejte – já zírala doslova s otevřenou pusou.
Také byl dáreček krásně zabalený
a takhle vypadá ten krasavec po vybalení. Také vlastnoručeně dělaný zase Miluškou pro změnu – tedy další originál. Já opravdu nevím, čím jsem si to zasloužila.
A protože jsme se dlouho neviděly, tak jsem ještě dostala dobrůtku, prý je to jen na ochutnání.
Mňamka, že?
K tomu mi Miluška přidala návod na rozdělení, kdyby se mi to zdálo jen pro mne moc. Prý se mám rozdělit napůl s manželem. Jemu mám dát dva bobnony a já si nechat šest. No uznejte, že to je krásné dělení, ne?
Za všechno pochopitelně ještě jednou moc děkuji. Vypily jsme si kávu s tím výborným zákuskem, pak jsme se pustily do vínka, ťukly si na zdraví a za chvíli po usrknutí nám bylo oběma horko. Inu, už nejsme zvyklé.
No a já jí přinesla jen knížky, až se stydím.
Poté jsme se vydaly do naší oblíbené švadlenky, kam chodíme vždy, když jsme spolu. Obě jsme si tam koupily něco pro radost a co jsme potřebovaly a šly jsme dál. Já si měla vyzvednout opravené deštníky a protože v tom českém obchodě je opravdu milá prodavačka, Miluška udělala jí kšeft a sobě radost. Koupila si už dáreček pod stromeček. Ta je šikovná!
No a pak jsme ještě obešly náměstí a daly jsme se každá jiným směrem k domovu. Já na autobus, Miluška na tramvaj. Slíbily jsme si, že se příště sejdeme zase v únoru, než začne Milušce práce na zahrádce.
Už teď se těším a mám co oplácet. Vidíte za co všechno vděčím blogování. Krásný podvečer přeje Ježurka.