Už jsem tu chvíli nebyla, to je u mne co říct a to jsem byla doma, ne někde na lepším nebo u maminky, ale opravdu tady doma. Ale stále mám nějaké pochůzky a běhání, i když mi to běhání zas moc nejde, ale zkrátka na PC jsem byla opravdu jen minimálně, nebo jen něco zjišťovat.
Včera jsem se třeba odpoledne vydala do města a sama, abych cestou objednala manžela na ortopedii, už zase sotva chodí a pak jsem ještě měla nějaké obchůzky. Ale moc jsem úspěšná nebyla, hlavně co se týče vyřizování. Na ortopedii bylo pusto a prázdno, což nebývá obvyklé, proto jsem se šla zeptat do recepce. Bohužel, pan doktor má na odpoledne jen objednané pacienty a nemá-li nikoho objednaného, tak jde domů. No, super, to už se nám stalo i u jiného lékaře. Tak to musíme zkusit příští týden, co naplat, manželovi musí pomoct zase léky.
Dnes se šel manžel zeptat na oční, kam ho vyslala internistka na vyšetření očního pozadí kvůli diabetu, kdy má přijít. Zbytečně. Chodí pravidelně na kontroly a je objednaný na květen příštího roku a na toto vyšetření prý má přijít až v červnu. Je to logické? Jsou prý plně obsazení, ale v čekárně byl pouze jeden pacient. Když by chtěl, tak ho vezmou dříve, ale musel by si zaplatit 200 Kč! To je vydírání, nebo to vidíte jinak? Hurá, hurá, ať žije naše zdravotnictví!
Právě tady jsem přerušila psaní článku, protože jsem musela já jít k odbornému lékaři na pravidelnou kontrolu. V čekárně jsem byla cca o 20 minut dříve, tam úplně prázdno, i když dřív se tam taky čekalo hodinu až dvě. Přitom na dveřích měli napsáno, že mají naplněnou kapacitu. Ne, že by mi vadilo, že nemusím čekat, protože za chvilku mne sestra pozvala dál. Ani v ordinaci nikdo nebyl. Kam se všichni pacienti poděli? A to vyhrožovali, když se přestanou platit poplatky u lékařů, že bude nabito. Asi jak kde. U nás tedy naštěstí ne.
A teď už příjemnější události. Minulý víkend byly v Olomouci České akademické hry 2015 pro studenty VŠ a poprvé se soutěžilo i v bowlingu. Je tedy jasné, že se zúčastnil i můj vnuk Luky.
Tady je výsledek, skončil na krásném 2. místě a jejich VŠE byla ve všem moc úspěšná. Pro ty, kteří neví, je to ten vpravo.
Taky vám chci ukázat, jak si „hraji“ u televize. Doslova si vymýšlím blbosti, určitě si to také budete myslet. Tedy koukněte :
V kuchyni také stále šoupám se židlí u stolu. Když nesedím u stolu, ale „jen tak“, je židle v této poloze. Jakmile jím nebo luštím, tak ji otáčím ke stolu. No a abych nedřela zbytečně lino, které by nám mělo vydržet až do…., tak jsem na židli uháčkovala ponožky. Krásně kloužou a když se ušpiní, udělám nové, v krajním případě přemáchnu.
Další vychytávka. A na čem?
Když už máme také tu novou sedačku, tak šetříme i ji. Na taburetek si manžel dává u televize nožky a protože ten dřívější byl přece jen trošku „ošoupaný“, uháčkovala jsem na tento nový přikrývku, aby to ladilo. 
No a nakonec něco pro potěšení oka. Naše Lada jako podložka kocourkovi. I když prý by ho měly tlačit její kosti, spinká se mu na jejím těle dobře, tak tady je ukázka.
Tady se přímo mazlí se svou „maminou“. Krásné že?
Pro dnešek tedy stačí a teď hurá na vaše blogy. Jo a ještě k počasí. Teď svítí sluníčko, ale když jsem šla ze zdravotního střediska, tak byl takový lijavec, že jsem tam musela chvíli čekat, až to přejde. To se nedalo. Po silnici tekly v momentě potoky vody.
Mějte krásné dny! Vaše Ježurka