Já tedy určitě ano. Už nevím, co píši do komentářů, nebo vlastně mi to jinak myslí a jinak píši, nesrozumitelně či co, dnes jsem se musela za jeden takový nepochopený komentář omlouvat. A to není vše.
Už několikrát mne vyhlížela zase sousedka, která je vdova a já k ní občas zajdu na pokec a tak jsem jí dnes slíbila, že se po poledni zastavím. Bydlí v 1. patře a tak jsem si řekla, když už budu skoro dole, zaskočím vedle do obchodu pro šťávu bez cukru, abych ji nemusela nosit daleko. Vzala jsem si k ní tedy sebou tašku, klíče, peníze a mobil.
Dlouho jsem se nezdržela, protože nechápu, jak může někdo v té „peci“ být celý den. Žaluzie neměla stažené, jen slabý závěs přes část okna, všechna okna zavřená, i z té strany, kde nesvítí slunce, já byla za chvíli mokrá i za ušima. Tak jsem se omluvila a šla do obchodu. Vzala jsem šťávy a ještě nanukový dort a šla jsem hned zpět. Přijdu domů a koukám jako puk. Jasný, blbnu. Kde mám mobil? Ach jo, určitě jsem ho nechala v obchodě, protože jsem si z tašky věci vyndala a položila na pult, abych na něj nedala ty šťávy.
Otočila jsem se tedy na podpatku a utíkala zpět. Naštěstí ho měla slečna u pokladny u sebe a jak mne viděla, tak mi ho hned podávala. To byla úleva!
Když jsem přišla zpět domů, lilo ze mne ještě víc a asi půl hodiny mi kapaly normálně z hlavy a čela kapky potu. Nejen to vedro, ale i ty schody dvakrát za sebou a pak ty nervy – bude tam, nebude tam? Naštěstí to dobře dopadlo.
Teď tady sedím u ventilátoru a jsem ráda, že mi ho minulý týden mladí koupili, tedy na moji žádost. Oni se vždy ptají, jestli něco nepotřebujeme, dnes nám také nabídli nákup v supermarketu. Jsou hodní. Ale nejen tím, že na mne žene trošku vítr jsem ráda za ten ventilátor. Také se mi dnes náramně hodila ta krabice, ve které byl.
A tím se dostávám k tomu, co vám chci ještě sdělit. Včera jsem psala o remosce a tak jsem z toho byla špatná, že jsem mimo dotazu na opraváře napsala i na firmu REMOSKA. Hned dnes mi přišla odpověď a mohu říct, že jsem byla mile překvapena. Jedna paní z firmy mi ihned odpověděla a to v tom smyslu, že i když už nemáme remosku v záruce, tak ji máme poslat k nim na servisní oddělení, že nám ji zdarma opraví a ještě jsem dostala poděkování za připomínku ohledně té šňůry. Asi si zatím nikdo nestěžoval.
Na nic jsem tedy nečekala, vzala onu krabici od ventilátoru, víko od remosky, pár starých časopisů, napsala průvodní dopis, vše jsme zabalili a zítra neseme na poštu. To byla rychlost, co? To určitě nikdo nečekal, ani ten největší optimista, že budu mít tak rychlé řešení. Já tedy určitě ne. Věřím, že vše dopadne dobře a určitě vám to pak zase napíši.
Všem přeji, abyste neblbli z těch veder jako já a hlavně, nechoďte moc na sluníčko! Přeji krásný den!