Tak jsem si řekla, že zase jednou zkusím napsat na TT.
Položíme si otázku, kdo jde s davem? V něčem asi všichni, když to jinak nejde. Proč jdeme s davem? Také proto, že je to pohodlnější, stačí se jen přizpůsobit. Jde-li to lehce a snadno, tak to většinou funguje.
Přece jenom ale nejsme všichni stejní a to je dobře. Někdo chce víc, někomu stačí méně. Ale když někdo vyčnívá z toho davu hodně, obvykle je „kamenován.“ Mnoho příkladů máme i v naší historii, ale ne vždy to bylo tím, že by se vydal špatným směrem.
Taky je třeba vidět, že jsme nedostali do vínku všechno stejně naděleno. Tomu jde líp to a tomu tohle, proto někdo v něčem vyčnívá a někdo zase naopak za tím davem pokulhává. Pravda je, že jsme každý originál, většinou i zdánlivé kopie se v něčem liší.
Vrátím-li se znovu zpátky, tak musím uznat, že v mnoha případech u těch, kteří nešli s davem, ale nějakým způsobem vyčnívali, tak to bylo pro dobro věci a lidstva. Tím pádem vzniká pokrok a to dost podstatný. Vědátoři a badatelé vymýšlí stále vylepšené a nové věci a programy pro lidstvo, jinak bychom stále lovili mamuty a bydleli v týpí.
Já si ve svém věku dobře uvědomuji ten pokrok, ten kus cesty, kterou ušlo lidstvo za dobu mého života. Vezmu ty nejznámější a nejpoužívanější věci jako třeba televize, telefon, o počítačích a internetu nemluvě.
Tady je dobře, že někteří nešli jen s davem, ale byli daleko vepředu a doufám, že v tom bude pokračovat i naše mladá generace. Sice nevím, kam až dojdeme, ale snad k lepšímu zítřku. A byla bych moc ráda, kdyby to šlo beze zbraní a zabíjení. Oni si lidé stačí ubližovat často sami.
Pokud tedy jdete s davem, vyčníváte nebo pokulháváte, i to je dobře. Jsme lidi a ne roboti a proto si myslím, že je to v pořádku.
Všem vám přeji krásný víkend. Vaše Ježurka