Ve středu 17. června jsem se vydala na koncert. Nebyl to ovšem jen běžný koncert, ale dostala jsem pozvánku, tak jsem šla. Pozval mne můj vnuk Tom, to je ten nejmladší, který v tomto sboru zpívá a moc ho to baví. I od některých ostatních blogerek vím, že mají také taková šikovná vnoučata, tak určitě ví, jak jsem se cítila. Přímo BOŽSKY.
Možná se mi budete smát, ale já opravdu jeden moment cítila takovou hrdost, že ten skvělý šikovný student je můj vnuk. Tento koncert se konal v přesunutém kostele v Mostě a to celou atmosféru ještě umocnilo. Nechtěla jsem plakat, i když se mi moc chtělo, snažila jsem se to vydýchat a povolilo mi to až doma, když jsem o tom vyprávěla manželovi.
Dovolila jsem si vypůjčit několik fotek z tohoto koncertu z jejich profilu na FB.
Záběr nejen na sbor SMoG mosteckého gymnázia, ale i na kostel. Tady s nimi zpívá i jejich nástupce SMoG junior, který se učí, ale už také umí.
Tady už jsou „jen“ velcí.
Zde je Tom „v akci“. Ten úplně vpravo.
A tady vlastně taky. Byla jsem překvapená i já, nikdo mi neřekl, že to bude vnuk také moderovat s jednou spolužačkou, která to vlastně dělala už dříve. Ale odešel jí kolega, tak to zkusil Tom. A šlo mu to opravdu skvěle. Sám si napsal i texty, byl vtipný a milý. Samozřejmě i s kolegyní.
Vedle sbormistryně vpravo zpívá i Tomášova slečna.
To je jejich božská sbormistryně. Věnují tomu všichni opravdu maximum času a vyplatilo se to. A vidíte ten soustředěný pohled té paní v bílém saku za ni? Správně, vím, že jste mne poznali. Je vidět, že jsem byla v pohodě.
Tady jen aby bylo vidět, že účast byla dobrá.
A ještě z druhé strany, všude vyčnívám s tím bílým sakem.
Jestli přečtete ten program, uvidíte, že byly vybrány skladby všelijakých žánrů a všechny se jim moc povědly. A příště? No to jdu přece zase.