Včera jsem dala reportáž z našeho nedělního výletu a ještě bych něco ráda doplnila, co se netýká nás, ale všeobecně.
Když jsem psala, jak bylo na hradě hafo lidí, snažila jsem se zjistit, odkud všichni přijeli. Dle toho, co jsem viděla a slyšela okolo sebe, tak jsem zaregistrovala Japonce, Vietnamce, Slováky, Angličany, Němce i Rusy. Úplně jsem včera vytěsnila z paměti, že byl státní svátek, proto jsem se divila, že byly vyvěšeny státní vlajky a jak jsem pak dodatečně slyšela, jak byly zpřístupněny prostory, kam se vždy normální člověk nedostane. Tak to asi byl taky částečný důvod.
Párkrát jsme jeli metrem a vedle mne na sedačce si sedli rodiče se dvěma malými dětmi. Chlapec byl starší a tak ohleduplný k menší setřičce, že jsem si říkala, že to znám spíš obráceně. Chlapec, který ještě určitě nechodil do školy, tak jsem zaslechla, že mluvil mimo česky něco i anglicky. To se mi moc líbilo, ale konstatovala jsem, že asi táta byl ten důvod, ale důkaz jsem neměla. Rozhodně to byli šikovní rodiče a určitě své děti vychovají dobře, to bylo vidět.
Co jsem sledovala dost bylo oblečení lidí. Bylo tak rozličné, že jsem se dost divila, že to není snad ani možné. Já jsem měla obligátní dlouhé kalhoty, polobotky lehkou halenku s krajkovými rukávy a takové lehčí sako bez podšívky. Bylo mi akorát, kdybych seděla jen na sluníčku, tak by mi bylo moc teplo, ale jinak v metru bylo docela chladno a jinde jsem to taky snesla. Ale když jsem koukala okolo, tak někdo měl kraťasy, tričko s krátkým rukávem a sandály naboso. Vedle stáli lidé oblečení podobně jako já, ale kousek dál jsem viděla dívku v kozačkách s nízkým, ale kožíškem, další měla kozačky kotníčkové, ale také jsem viděla jednu starší paní, která měla prošívaný kabát a pletený baret. Ta tedy musela být hodně zmrzlá. Tak si říkám, že tohle období je takové zajímavé. Každý je oblečen jinak, ale všichni určitě tak, jak jim to vyhovuje a to je důležité.
Ještě mi nedá, abych se nezmínila o cenách. Jeden oběd byl za 94 Kč, což myslím jde, manžel měl malé pivo za 17 Kč a já měla 2 dl tonik za 30 Kč. Pak ať se nikdo nediví, že si mladí dají raději pivo, když je levnější, bohužel. V cukrárně stojí turecká káva stále 24 Kč a jeden obložený chlebíček je za 17 Kč. To si myslím, že i na Prahu jsou dobré ceny.
Nakonec ještě musím říct, jak dopadlo 1. kolo bowlingové ligy. Družstvo našich kluků, kde mimo mlaďochů nastoupil i můj syn, bylo na 1. místě a když se to rozdělilo na jednotlivce, tak první byl zase náš Luky a syn jako devátý taky na tom nebyl špatně. Tak ať jim to vychází, loni vyhráli ligu, tak budeme držet palce, aby jim to vyšlo i letos.
A nakonec fotka vítězů – tedy tady jsou :
První zleva můj syn, třetí zleva můj vnuk.
Dnes už u nás tak krásně jako včera nebylo. Skoro celý den se držela mlha, tak jsme jen vzpomínali.