Sedím u počítače a do okna krásně svítí sluníčko. Je půl šesté a mně to nedá, vezmu aspoň mobil a udělám pár záběrů. No, ne všechny se povedly, ale nechtělo se mi vytahovat foťák.
Na teploměru bylo právě 20 stupňů, no není to krásný podzimní den? Je a moc, jen by to mohlo ještě chvíli vydržet, že?
Taky je u vás tak krásně? První dvě fotky jsou směrem na Most a ta třetí odtud z okna na hlavní silnici. Ale nebíčko je krásně modré.
Tak mi to nedalo a myslím, že se sem náramně hodí i krásné verše básníka Petra Šafránka. Posuďte sami.
Na sklonku léta
Podzim nadbíhá létu
chytá je do pavučinek
nenápadně se mu plete
do vysušených trav a květů
ráno mu podlije studenou rosu
ještě rozvoní otavy
stihne dýchnout
v sadech na ovoce a nalíčit je
čeká ho ještě spousta práce
proto předbíhá svůj čas
ale létu to nevadí
je už unaveno svým horkem
podzim neví že s ním laškuje
Podzim nadbíhá létu
chytá je do pavučinek
nenápadně se mu plete
do vysušených trav a květů
ráno mu podlije studenou rosu
ještě rozvoní otavy
stihne dýchnout
v sadech na ovoce a nalíčit je
čeká ho ještě spousta práce
proto předbíhá svůj čas
ale létu to nevadí
je už unaveno svým horkem
podzim neví že s ním laškuje
Taky krása, co? Hned je na tom světě líp, pravda, sluníčko má velkou sílu a k tomu si přečtu trošku poezie a je to príma.