Ještě jednou se vrátím k operaci yorkšírky Peggy. Psala jsem, že jí operovali nožičku, protože tam něco nebylo v pořádku, a při té příležitosti, když už byla uspaná, tak jí odoperovali kýlu.
Včera s ní byla dcera s vnučkou na kontrole, doktor jí sundal obvazy a aby si nekousala do bolavého, aby se jí třeba ty stehy nerozpáraly, tak dostala, chudinka malá, límec.
Takhle chudinka vypadá, je z toho v šoku, nemůže ani jíst ani pít sama
a takhle vypadá ta její nožička.
Je prý to jako stehno od králíka, jak to má oholené a ty stehy, brrr. Na záda se položit nemůže, tak bříško nemůže ani ukázat, ale prý to vypadá hrozně. V noci s ní spí vnučka na zemi, protože je jí líp, když se může k někomu přitulit. K ránu si ji přendá dcera do postele.
Na další kontrolu a sundání toho límce jedou až příští pátek, tak si ještě užije, vlastně všichni. A nejhorší prý to bude až s ní budou doma rehabilitovat. U toho bych být nechtěla, i když vím, že se to musí.
Tak Peggince popřejeme málo bolesti a hodně štěstí při uzdravování. Doufám, že bude zase běhat jako čert a bez bolesti. A dceři a vnoučatům taky hodně štěstí, aby to všichni zvládli.