Ano, stýskalo se mi po psaní, ale katastrofa to nebyla, vlastně když začínám psát tento článek, tak dosud není. Myslela jsem, že to půjde rychleji, než nám dali vědět co se děje, tak jsem si říkala, že to nestojí zato. Ale asi stálo. Proto jsem si začala psát tento občasník, abych aspoň stručně shrnula podstatné.
Pátek 5. 9.
Tento den jsem se vám chtěla pochlubit, jak jsem poctivě zpracovala jablíčka, která jsme dostali od syna. Zavařila jsem 6 velkých a 1 malou sklenici jablek na štrúdl. Když se zima zeptá, budu aspoň částečně připravena.
Nestalo se tak, protože se něco pokazilo a nemohla jsem psát na blog. Ještě odpoledne jsem napsala St. Rulcovi, že něco není v pořádku a dál jsem čekala.
Sobota 6. 9.
Tento den nebylo nic mimořádného, stále jsem se zkoušela přihlásit na blog, ale bohužel. Bylo mi jasné, že o víkendu se ani nic dít nebude.
Ještě z obdržených jablek jsem upekla jablkovou bábovku.
Neděle 7. 9.
V neděli jela kolem dcera s vnučkou, tak se na chvíli stavily na kávu a ochutnat tu bábovku Při té příležitosti jsem zapojila vnučku, která se spojila s vnukem, jestli ta porucha na blogu není u mne. Ne, nebyla, ale nějak zvlášť mne to netrápilo.
Pondělí 8. 9.
Ani tento den se nestalo nic převratného, tak vidíte, stejně bych ani neměla o čem psát. Zjišťují, že opravdu nejsem závislák.
Úterý 9. 9.
Byla jsem objednaná na pedikúru a už jsem ji opravdu potřebovala. Jde to čím dál tím hůř se sklonit a jen si ostříhat nehty na nohou, proto se vždy nechám ráda opečovávat. No a když už jsem tam byla, tak jsem se rovnou vedle objednala ke kadeřnici. Moje vlasy už volaly po renovaci a pořádné údržbě. Moje kadeřnice Miluška mne objednala na čtvrtek v 10,30 hod. na barvu a stříhání.
Středa 10. 9.
Po bolavé noci jsem si konečně řekla dost a vydala jsem se k nám na polikliniku, abych se objednala na neurologii a ortopedii. Na neurologii jsem nebyla už půl roku, což je na mne dost dlouho a bolest vystřelující do nohy následkem vyhřezlých plotének už volala po obstřiku. Normální termín objednání je 14 dní až 3 týdny, ale sestřička je na mne hodná a vykouzlila tam termín na čtvrtek v 10.00 hod. Co teď? I když to není od sebe daleko, ke kadeřnici to nestihnu, ale nevadí, nechala jsem se napsat a vydala se domluvit do kadeřnictví. Dopadlo to dobře, já zase Milušce na oplátku slíbila přinést od lékařky recept, o který si zavolala.
Pak jsem ještě přešla na ortopedii, protože moje pravé koleno zase začíná víc a víc stávkovat. Super – objednaná jsem na pondělí ve 13,00 hod. Lepší to být nemohlo, u nás je tento lékař jen 2 x týdně.
Čtvrtek 11. 9.
Tento den se přiznám, že jsem měla dost honičku. Ráno jsme šli nakoupit, pak jsem si rozvařila oběd a v půl desáté jsem už vyrážela na neurologii. Jo, šlo to, odtud jsem s obstřikem a receptem pro kadeřnici vypadla už v 10.30 hod., a když jsem přišla do kadeřnictví, měla jsem vlastně jen 8 minut zpoždění. Tak jsem to všechno stihla, ale odpoledne se mi už fakt nikam nechtělo. To ještě přijeli naši mladí, tedy syn se snachou a přivezli další jablíčka, tentokrát hlavně na jídlo.
Pátek 12. 9.
Běžný den, hlavně nakoupit, v neděli přijedou všichni mladí, tak abych na nic nezapomněla. A zjistila jsem, co mám teď volného času, když nechodím psát na blog, tak si vymýšlím práce v domácnosti. Jak jsem už psala, jen tak sedět s rukama v klíně, to není nic pro mne.
Sobota 13. 9.
Tak abych byla užitečná, upekla jsem na neděli pro návštěvu nanukové řezy, uvařila a udělala rumcajs salát, který použiji také na chlebíčky v neděli. Odpoledne jsem už měla zase dlouhou chvíli, tak jsem měnila všude ubrusy, polštářky, umývala kdeco v kuchyni a ještě jsem v podvečer přesadila kytičky, které to už opravdu potřebovaly. V neděli přijede celá rodina, dcera s dětmi už na oběd a tak toho využiji a nechám si od vnuka nainstalovat jiný prohlížeč, abych mohla psát na blog.