Řetězovka, kam se podíváš! Opravdu koukám kolem sebe, zase jich je všude dost. Už loni jsem se jedné zúčastnila, ale je pravda, že nejsou vždy položeny tazetelem stejné otázky, spíš naopak a také proto, že mám dnešní tazatelku jessamine-rose ráda, tak jsem se zamyslela a tady jsou mé odpovědi:
Tedy prý mám nejdříve napsat 10 faktů o sobě. Nevím, jestli je to jedno, jaká fakta si vyberu, ale vybrala jsem si. Jdu tedy do toho :
1. Miluji nade vše svoji rodinu. Děti (počítají se i jejich protějšky), vnoučata, manžela, maminku, sourozence a všechny ostatní jako synovce, neteře, sestřenice, bratrance atd.
2. Jsem už dlouho v důchodu, proto nikam nespěchám
3. Snažím se myslet a konat pozitivně.
4. Jsem extrovert, prásknu na sebe téměř vše. Ale také optimista, věřím v to lepší v nás.
5. Těším se z každého okamžiku, ať je jakýkoliv, třeba i spaní a práce.
6. Čím jsem starší, tím víc se snažím mít všechno v pořádku.
7. Jsem ráda, že jsem si založila blog, protože jsem zde poznala spoustu výborných lidiček a hodně jsem se toho zde i naučila.
8. Mám ráda kávu, manžel mi ji vaří 2 x denně.
9. Hodně ráda vařím a peču, jsem ráda, když mohu někoho pohostit.
10. Ráda pletu a háčkuji, hlavně u televize, abych si nepřipadala tak blbě.
A teď otázky, které jsem dostala:
1. Vyber jednu skladbu, o ktorej vieš, že o tebe hovorí. Skús slovami zdôvodniť prečo je to práve tá, ktorú si vybral/a.
Toto je ale opravdu hodně těžká otázka. Mám ráda hodně skladeb, ale která by o mně něco říkala? Už hodně dlouho miluji skladbu, kterou asi málokdo z vás. Morava, krásná zem. Ta mne vždycky dostane. Proč? Protože jsem se tam narodila. Ale určitě by se jich našlo víc a nejen z dechovky.
2. V čo najviac veríš?
Ráda bych věřila v dobro, a věřím, že se toho třeba někdy někdo dočká. Sama se snažím pomáhat, ne škodit.
3. Samota/spoločnosť?
Já? Jednoznačně společnost. Samotu opravdu moc nemusím.
4. Slovo, ktoré neznášaš a robia sa ti zimomriavky na tele, len čo ho počuješ.
Je to slovo, ale především nemoc, které se asi všichni bojíme nejvíc. A proto ho sem ani nenapíši, protože určitě všichni uhodli.
5. Chcel/a by si vlastniť „stroj času“? Do akého obdobia by si sa vrátil/a?
No, stroj času ani ne, já jsem spokojená, kde jsem. Ale možná….. ráda bych se třeba někdy dozvěděla, jak pokračují moje děti a vnoučátka. To ano. Tedy kus dopředu.
6. Ideálny večer je …
Dnes už je ideální večer ten, když jsme s manželem spolu třeba u televize, nic nás nebolí a nic zlého není na obzoru. Ale bývaly doby, když jsme si s manželem dávali vždy v sobotu lahvinku vínka, pouštěli si k tomu naši muziku z hudebních nosičů, já si i zazpívala, ale už máme svoje vypito. Tak jen vzpomínáme a je to krásné.
7. Tvoj najkrajší dar, ktorý si dostal/a a venoval/a.
Toto je opravdu hodně těžká otázka. Já opravdu nevím, který dárek ať už daný nebo ten, který jsem dostala mi udělal největší radost, ale v podstatě jsem vděčná za každou pozornost, která je dávána z lásky. V poslední době mi udělal velkou radost manžel tím, že mi koupil orchideje. Tři za sebou. K narozeninám, k svátku a k výročí svatby. Mám tedy už tři. A dělají mi radost. A který můj dárek, co jsem věnovala nejvíc potěšil mé miláčky? Nevím, ale asi ten, který byl nejpotřebnější. Blbosti si zatím nedáváme, tak nevím.
8. Kam by si sa ešte v živote chcel/a posunúť a niečo dokázať?
Já už se nikam moc posouvat nemohu. Mám pocit, že do mě trošku šťouchnout, tak z toho vrcholu spadnu až tam. A dokázat? Že jsem nebyla na tom světě zbytečně, že na mne budou všichni jen v dobrém vzpomínat.
9. Tvoj nesplnený sen …
Můj nesplněný sen není nic světoborného ani nic, čeho bych zase až tak moc litovala. Vždy jsem chtěla být vdaná jen za toho jediného a prvního. To mi sice nevyšlo, ale nelituji. Žádné velké nesplněné cesty nemám, jsem v podstatě skromný člověk. Aspoň doufám.
10. Akému najväšiemu „ošialu“ si dokázal/a podľahnúť?
No, nad tím, jsi moje milá tazatelko musela hodně dlouho přemýšlet. Samozřejmě, že nějaké přešlapy byly, taky se stalo, že nás někdo – jak se řekne – vzal na pásek, ale to všechno už vzala voda. Takže se mi nic zas až tak velkého nevybavuje. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale v mých letech se už není čemu divit.
Tak, doufám, že jsem odpověděla dle mého nejlepšího vědomí i svědomí. Ale dál už posílat nebudu, už to skoro všichni mají zodpovězené a věřte, že ani mne už nenapadají žádné smysluplné otázky.