Při posledním pobytu u mé maminky jsem si našla pouze chviličku, kdy jsem se mohla probírat starými fotografiemi. Proto jsem toho moc nestihla, ale na takový jeden kratičký příběh vyprávěním, ale dlouhý životy aktérů vám tu předložím.
Tedy byla jedna maminka-moje babička, která ve velké bídě vychovala šest dětí. Nejmladší z nich byla moje maminka.
Tady jsou spolu, maminka ještě jako svobodná, babička vypadá hodně staře, ale je jí tam cca 52 let, mamince tedy asi 19 roků.
A tak nějak přibližně v této době potkala maminka mého tatínka. Tuším, že to byl rok 1940.
Asi za rok byla svatba a pak už jsem se brzy narodila já. Prvorozená s maminkou.
a tady už je i pyšný tatínek.
A s oběma rodiči. Byla jsem pěkný buřtík, co? Na to, že jsem se narodila ve válce to ani nevypadá.
Jejda, to jsem ale rychle vyrostla, tady už jsem se svou mladší sestřičkou, která se narodila necelé čtyři roky po mně.
A to už je můj bráška, který se narodil ještě deset let za sestrou. Tady hladíme slepičku.
To je po dalších šesti letech. Můj bráška se stal v sedmi letech strýcem a tak jsem byla maminkou už i já. Moje prvorozené dítě – syn, psal se rok 1962.
Tak, to je koloběh života. Začala jsem rokem asi 1939 a skončila téměř o čtvrt století později. Poklačování mám samozřejmě v mých vnoučatech, která už jsou také dospělá. Tak se rodíme, stárneme a odcházíme. Já se ale ještě opravdu nechystám, to jsem si jen krátce zavzpomínala. Mějte se sluníčkově!