Včera jsem popisovala náš sobotní výlet do Prahy. Kostým jsem sice nekoupila, ale s velkou pomocí mé snachy (kolik já si zkoušela kalhot a ona mi je chudinka nosila do kabinky) jsem si nakonec vybrala kalhoty a sako. Barevně odlišné, ale úplně, ale všichni mi to včera pochválili. A taky mi všichni, kteří neviděli, pochválili mnou vyrobený přehoz přes postele.
Ne, nespletla jsem se, skutečně včera a všichni chválili. Nejen moje nakoupené a vyrobené věci, ale hlavně přišli popřát s předstihem manželovi. Zítra má totiž svátek.
A teď je určitě všem známo, co včera u nás po mém probuzení následovalo. Opravdu jsem hned zrána myslela, že nezvládnu nic, jak mi bolel celý člověk, o páteři nemluvě, jak se mi dělalo špatně, ale ihned jsem si vzala můj životabudič – tedy lék na bolest. A hlavní je, že brzy zabral a já byla vděčná, že zase zvládám.
Scházíme se všichni obvykle kolem 13,30 hod., tak mi bylo jasné, že nic zvláštního upéci nestihnu, ale čokoládové muffiny to jistily. A povedly se. Pak už jen připravit jako vždy občerstvení v podobě chlebíčků a jednohubek.
Dopoledne se mi ozvala dcera, jestli nechci pomoci – jé, to bylo radosti, bodejť bych odmítla! Tak ve třech (i s vnučkou) to pak šlo jako po drátku.
Každý seděl na „svém“ místě. Zleva: snacha, vnučky Terezka a Laděnka a syn.
Manžel se předvedl v nové košili (jako dárek z Prahy ode mne), dcera je po mně, že? Také se většinou usmívá.
Hlavní postava sobotního bowlingu asi přemýšlí, co mohl zahrát líp
A ten nejmladší zamilovaný vnuk si stihl i dopisovat se svou dívkou
Naše milovnice zvířátek má ráda i mého plyšového ježka
a samozřejmě i Pegginku dcery a jejích dětí.
Aspoň trošku jsem zdokumentovala tu naši sešlost, zase jsme všichni poseděli a popovídali si, ale ještě toho zbylo! Vnučky jí jako vrabčáci, obě chtějí být jako modelky, ostatní zase neměli moc hlad a tak příště bude občerstvení méně a je to.
A večer? To už jsem opravdu spala v noci jako špalek, manžel padl za vlast hned po zprávách, ne, že by byl v alkoholovém opojení, nepili jsme, ale taky unavený. Přece jen jsme vybočili z toho svého stereotypu a hned dva dny za sebou, tak v našem věku už je to normální. Ale prožili jsme dva krásné dny za sebou. 