Včera nebylo moc času na psaní. I když vím, že se víc těšíte na fotky, musím taky něco říct o našem pobytu.
Jeli jsme tedy ve čtvrtek 25. 7. a vrátili jsme se včera. Byl to pobyt na 5 dní, tedy čtyři noci. Ve Františkových Lázních jsme už byli na delší dobu minimálně pětkrát, jezdíme do hotelu, kde jsme vždy maximálně spokojeni, tedy do Melodie.
Ještě jednou náš milovaný hotel Melodie
Tedy ve čtvrtek ráno nás dcera odvezla na nádraží do Mostu a odtud jsme frčeli dál. Vedro tak strašné nebylo, šlo to, ale s tím, že bychom frčeli jsem to trochu přehnala. Do Karlových Varů jsme dojeli poměrně včas, ale odtud do Chebu bylo zpoždění 25 minut. Měli jsme tam půl hodiny času na přestup a tak tak jsme to stihli. Jezdí se totiž stále jen po jedné koleji od doby, kdy byly povodně a přiznám se, že jsem měla husí kůži, když jsme krokem přejížděli tam, kde ta jedna kolej doslova visela ve vzduchu. Podemleté to tam je hezký kus a byla jsem ráda, že jsme vůbec dojeli, zpoždění sem, zpoždění tam.
Krátce po poledni jsme byli na místě určeném, zašli jsme si hned na oběd také do naší oblíbené restaurace, kde nás majitelka už zná mohli jsme si doslova vymýšlet co si dáme k jídlu.
Ten první den jsme byli tak ospalí a unavení, nejen tím teplem, ale hlavně změnou vzduchu, že jsme brzy „padli za vlast“. Tam se to dýchá, tam to voní, samé parky, hotel je přímo u jednoho z mnoha, ano, hlavně proto se tam stále vracíme.
V pátek jsme si řekli, že zajdeme do tamějšího aquafóra, kde už to také známe a šli jsme se do recepce zeptat, zda jsou slevenky. Majitelka nás mile potěšila rčením, protože prý jsme její kamarádi, dala nám vstupenku 1 + 1 zdarma. Krásné! Cachtali jsme se tam skoro dvě hodiny a při cestě zpět ke skříňce jsem sebou plácla na zem. Ano, šla jsem opatrně, ale naštěstí jsem upadla tak šikovně, že jsem se ani nepraštila, ještě že tak.
Také jsem si zašla v pátek na masáž, která mi udělala moc dobře, i když jsem chvíli špatně chodila.
Na teplé večeře jsme nechodili (měli jsme zaplacené jen ranní švédské stoly), protože v tom vedru nebylo moc chuti. Ale v tom hotelu jsme dostali v podstatě to, oč jsme požádali. Jeden den to byl šopský salát, jednou jsme si dali párky a také hemenex. Nic z toho na jídelníčku neměli, ale také nic nebyl problém.
Ale pro dnešek dost povídání, jdu sem přidat nějaké fotky. Tentokrát jsem se hlavně zaměřila na sochy a památníky v parcích. Vzhledem k vedru jsme byli jen ve dvou nebo ve třech, dál to opravdu nešlo, i když jsme dost odpočívali a chodili s lahví vody.
Na úvod trošku osvěžení, další fontánky v „našem“ parku.
Tyto byly také kousek od hotelu, ale text jsem nezabírala.
Tato pamětní deska byla v tom vzdálenějším parku, kousek od aquafóra a protože to byl PAN GOETHE) tak jsem si dala záležet.
Takových a podobných soch a monumentů tam bylo opravdu dost, tak jsem vybrala aspoň některé.
Kousek za hlavní kolonádou byl takový zajímavý meteorologický sloup. Vyfotila jsem ho ze všech čtyř stran, ale podrobnosti ne, byl na mne příliš vysoký. Ale viděla jsem tam i takové zajímavosti, jako je hodně let staré počasí.
Zde se nacházíme u hotelu Bajkal, který byl hned v sousedství a zaujala mne jejich nádherná zahrada. Je to foceno zprava doleva na třikrát, aby toho bylo víc vidět. Denně jsme chodili okolo a vždy jsem se tam se zalíbením zastavila a koukala a koukala, až se mi povedlo, že byla otevžená vrátka a já mohla tu nádheru vyfotit.
Pro dnešek myslím až až, ještě mám pár fotek na příště. Krásný den, dnes už dýchatelný přeji všem. Vaše Ježurka.